Není hra jako hra

23. prosince 2008 v 22:55 | Katk@ |  Krátké povídky
Moje 1. jednorázovka! Ale je dlouhá. Ale moc krátká na to, aby se rozdělila na části.
No já nevim... Ten název je nějaký divný. Mě to připadá jako bych vás poučovala, ale mě nic lepšího nenapadlo.
K začátku mě inspiroval jeden můj nevlastní bratr, který hrál na počítači nějakou střílečku.
___________________________________________________________________________
Trrrrrrrrrrrrrrrr! Bum! Prásk! Aaaaaaaaaah! ozývalo se celým domem. Dominik zase hrál tu příšernou hru!
,,Domino! Okamžitě to vypni!!" řvala jsem na mladšího bráchu ze svého pokoje. Já mu říkám Domino a jeho to strašně štve. Ale pochybuji, že mě slyšel. Vběhla jsem do obýváku, ael tam už byla i mamka. ,,Dominiku vypni to!" řvala máma. ,,Nebo aspoň zeslab zvuk, " doplnila jsem ji. ,,Nezeslabuj zvuk, vypni to a běž se učit! A ty Anno, " ukázala na mě, ,,ty taky."
,,A co jsem udělala?" Začala jsem se hned vztekat, ,,já ni neudělala! Proč za všechno můžu já?!"
,,Nebuď drzá a neodmlouvej!" Najednou se rozhostilo ticho, protože Domino to právě vypnul. Naštvaně jsem odešla do svého pokoje. Ale neučila jsem se. Místo toho jsem radši vzala papír a kreslila si. To mě vždycky uklidní, když je mi smutno nebo jsem naštvaná.
A takhle to v téhle rodině chodí pořád. Od té doby, co od nás odešel táta je Dominik problémové dítě. Pere se s děckama ve škole. Už má důtku třídního učitele. Taky má špatné známky a neučí se.

Už začínalo být horko a a mamka mě požádala, lépe řečeno přikázala, abych šla s Dominem na koupaliště.
,,Nee! Zněla okamžitě moje reakce, ,,jestli se neutopí, tak utopí někoho jiného nebo mě! A při nejhorším udělá všechno."
,,Neblázni a nepřivolávej to, " pokárala mě mamka a obrátila se na Dominika, ,,že budeš hodný Domčo?"
,,Budu," odpověděl Dominik. Když chce umí se tvářit velice roztomile, ale já už vím, že pod tou maskou se skrývá malý ďáblík.
Nakonec mě mamka donutila. Tak jsem se sbalila a musela jít.
Hned jak jsme přišli na koupák, jsem se natřela opalovacím krémem, protože jsem ani do vodyjít nechtěla.Chtěla jsem se jen opalovat a sledovat Domina.
Za chvilku za mnou ten malý čertík přišel a začal mě přemlouvat, abych šla do vody. Tahak mě z deky, ale byl moc slabý. Za chvíli to vzdal a šel se dál koupat.
Pak mi zmizel z dohledu a já jsem se zvedala a chtěla ho jít hledat, když mi za krkem přistál kečup! Otočila jsem se a za mnou byl Domino s jeho spolužákem Kubou. Kuba je taky pěkný kvítko! Stáli tam, každý v ruce půlku párku v rohlíku a řvali smíchy. Kuba vzal klacek, namířil s ním na mě a řekl:,,plavky dolů, ruce nahoru." A začali se smát ještě víc. To už jsem se totálně naštvala, popadla jsem nejbližší klacík a řekla:,, chceš si hrát? Tak pojď jestli se nebojíš!" Snažila jsem se nevnímat kečup, který mi stékal po zádech ani pohledy lidí kolem mě. Když se konečně přestali smát, řekl kuba:,, tak jo!" A praštil mě tím klackem do břicha. ,,Au," zakřičela jsem, ,,to bolí!"
,,Tohle bolí?" ušklíbl se brácha a zvedl kámen, ,,tohle bude bolet, jestli nepujdeš do vody."
,,Polož to Domino, to není sranda!" Ale už kámen přistál vedle mé nohy. Naštěstí jsem včas uhla. A Dominik už měl další kámen v ruce. ,,Nee! Domino! To neí žádná legrace! Tohle není hra!" Ale oni mě neposlouchali, tak jsem se dal na útěk a oni za mnou. Na mostě přez bazén mě dohnal Kubin a chytil mě pevně za ruku. ,,Jestli odtud neskočíš, narvu ti to kamenem do hlavy, " řekl brácha, když nás dohnal. Snažila jsem se ho přemluvit, ale nedal se.

Už nikdy s ním na koupák nepujdu! umiňovala jsem si, když jsem přelézala zábradlí. Ještě jsem pořádně nepřehodila druhou nohu, když do mě Kubin strčil. A já jsem leťela po halvě vstříc vodní hladině! Nestihla jsem se nadechnout, vdechla jsem trochu vody. Studená voda obejmula celé mé tělo, natekla mi do uší, nosu i očí. Snažila jsem se plavat nahoru, ale byla jsem tak zmatená, že jsem nevěděla, kam vlastně plavu. Zmocňovala se mě čím dálo větší panika. Máchala jsem rukama, nohama, čím se dalo, ale ne a ne se dostat nad hladinu. V plicích mě pálilo, jak jsem vdechla vodu a mozek se nutně dožadoval kyslíku. Tmavá voda kolem mě byla čím dál tím černější... Když vtom nějaká ruka uchopila mou ruku a já bych ráda sevření opětovala, ale... pohltila mě prázdnota.............................................

Třeštila mi hlava. Myslela jsem, že mi snad vybuchne! Zakašlala jsem a pomalu otevírala oči. Viděla jsem nad sebou nějakou rozmazanou tvář. Radši jsem oči zase zavřela. Bolelo mě celé tělo. Plíce mě pálily a v uších mi zuřil ohňostroj. Ještě chvíli jsem ležela na kamenné dlažbě, než jsem znovu otevřela oči. Nade mnou klečel sympatický mladý plavčík a okolo se se běhl houf čumilů. Otočila jsem hlavu doprava a spatřila jsem bráchu. Brečel. S velkou námahou jsem se najdřív posadila a pak vstala.
,,Děkuju," řekla jsem tomu plavčíkovi přiškrceným hlasem.
,,To je moje práce," odpověděl mi.
Pak jsem vrhla nenávistivé pohledy na zvědavce okolo, ti se zatvářili rozpačitě a začali se pomalu rozcházet.
Popadla jsem bráchu, sbalila věci a vypadla z koupaliště.

Od té doby se brácha polepšil. Neháže po nikom kamením, nebaví se s Kubou a nekoupe se tak rád. Už nikdy se mnou nechce jít na koupaliště (asi se bojí, že bych ho tam utopila) a mamka se tomu diví (slíbila jsem Dominovi, že jí nic neřeknu). Já bych s ním už taky nešla na koupák ani za milion! Teď nemám moc ráda vodu a na koupaliště se chodím většinou jen opalovat a nikdo by mě nepřinutil skočit ze skokánku!
A ještě jedna věc. Kdybych nááhodou chtěla spáchat sebevraždu, utopením to rozhodně nebude.
Konec
____________________________________________________________________________
Tak co? Líbí? Nikdy jsem se netopila, takže nevím do jaké míry je to přesný popis. Snad jsem to nepřehnala? Musela jsem sama sebe uklidňovat.
Která povídka, z těch dvou co jsem zatím napsala, se vám líbila víc? Já teda vůbec nevím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizzie Lizzie | Web | 24. prosince 2008 v 10:00 | Reagovat

Ahojky:D Nn nedivila jsem se... Já občas mívám taky takovéhle tiky...xD  Jinak tahle povídka se ti opravdu moc povedla... No s tim topením... Řekla bych, žeje to celkm věrný popis...xD Jinak která se mi líbila víc nemůžu posoudit obě jou pěkný...xD Takže jen tak dál...xD

2 Lizzie Lizzie | Web | 24. prosince 2008 v 10:00 | Reagovat

P.S.:Hodne dobrou naladu, darku plnou hromadu. V kaprovi pak zadne kosti, jenom snehu at je dosti. Potom taky jiskru v oku na letosni konec roku. Na Silvestra piti dosti, na novy rok bez starosti!  Veselý Vánoce přeje Lizzie....xD

3 Lizzie Lizzie | Web | 24. prosince 2008 v 23:00 | Reagovat

Ahoj:D Opět já:d Přidala jsem další dvě části povídky PSAL (podlehneš strachu a nebo lásce?) tak si jí kdyžtak přečti a nechej komt... Mno ted jsem noční ptáče zase j co?:D

4 Sasanka Sasanka | Web | 9. ledna 2009 v 16:48 | Reagovat

Páni..... čumim.... Tohle jsou tvoje spisovatelský začátky, nebo píšeš už delší dobu... Když já si vzpomenu na můj první pokus o jendorázovku, poleje mě stud, takže mi nejde do hlavy, jak by začínající autorka mohla splodit něco tak dokonalýho... Jenom na můj vkus moc klasickej "hepáč", jenže to ignoruj, jsem strašnej hnidopich x)

5 Bětka Bětka | Web | 10. ledna 2009 v 17:23 | Reagovat

moc pěkná povídka!!!

6 ♥Asnazu♥ ♥Asnazu♥ | Web | 18. ledna 2009 v 20:48 | Reagovat

páni to je úžasný... skvělá povídka =D

7 Kajdule Kajdule | Web | 21. července 2009 v 23:14 | Reagovat

Nazdárek! Na mém blogu je soutěž o nej povídku!!! Určitě se zapoj! :-)

8 Q Q | Web | 15. listopadu 2009 v 21:10 | Reagovat

Pěkné. Máš talent  ;-)

9 Neet Neet | Web | 21. června 2010 v 21:33 | Reagovat

Teedy,já se za svůj život už jednou stihla topit... Jako malé děcko ve školce.Přesto,že si z toho nevybavuji žádné detaily,popis topení se mi zdá až nepříjemně přesný... Dobrý odhad!

10 KaThea KaThea | Web | 28. června 2010 v 11:16 | Reagovat

[9]: Díky. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama