ZM - 12. kapitola

24. ledna 2010 v 10:37 | KaThea |  Záhadné městečko
Četla jsem si tu část, o které jsem si myslela, že je o ničem a zjistil jsem, že zas tak špatná není. Neděje se v ní sice nic moc zlomového... i když vlastně jo. No to záleží na tom, kterou část mám přesně na mysli. No prostě i když se tam někde třeba nic zajímavého neděje, je to (nejspíš) nezbytné pro další pokračování děje. I když nevím, k čemu je k dalšímu pokračování děje nezbytná ta deseti stránková hádka, ale nevadí... No neřešmě to.
Tuhle kapitolu bych taky chtěla někomu věnovat. Nejdřív
Žumpě, protože začala číst někdy v době zveřejnění 9. kapitoly a v krátkém čase se dostala až sem, což je výkon, který bych já nikdy nedokázala.
, protože možná dokázala to samé, i když nevím, kdy začala číst, a hlavně za to, že byla jediná z anonymních čtenářů, kdo se ozval.
Andii za to, že si založila nový blog. :)
Lizzie, protože kvůli ní jsem psala až skoro do čtvrt na jednu v noci, protože jsem si před půlnocí vzpomněla, že dneska nebudu mít čas to napsat a ona chtěla, aby to tu bylo už dneska před šestou, protože pak odjede na intr. Naštěstí mi už nezbývalo moc textu.
Už bych měla přstat, i když jsem ještě nevyjmenovala všechny, co bych chtěla, ale radši si někoho nechám na příští kapitolu. Nemůžu ji vždycky věnovat tolika lidem, protože pak by to nebylo nic vyjímečného, že jsem mám nějakou kapitolu věnovala. Do teď jsem to nikdy nedělala. Jen jsem myslím věnovala jednu Sasance. Ale teď už mi dochází čas, tak to přestanu okecávat a dám sem tu kapitolu.


Další den jsem před školou potkala Robina. Nevím, jestli byl naštvaný, nevím dokonce, jestli jsem byla naštvaná já. Pozdravili jsme se a šli mlčky ke škole.
Náhle jsem Robina zadržela rukou.
"Co je?" ptal se popuzeně. Ani se mu nedivím, když jsem mu málem vyrazila dech.
"Viděla jsem něco divného."
"Divného?"
"Jo, ale nevím co."
"Tak to je blbý," řekl bez zájmu.
"Hele," ukázala jsem, "tamten kluk... Není divný? A pozoruje nás."
"No a? Co je na něm divného? Jen je možná na základku trochu velký, ale v devítce by mohl klidně být."
"Je mi povědomý." Od malička mám skvělou paměť na tváře.
"Karino neblázni."
Šla jsem pomalu k němu a přitom jsem na něj upřeně zírala. Musela jsem vypadat divně, ale jemu to asi divné nepřišlo. Také mě pozoroval. Prozhlížela jsem si jeho kudrnaté zrzavé vlasy a oči... ty oči jsem poznávala.
Náhle jsem vykřikla: "To jsi ty!" a ukazovala jsem na něj prstem.
"Já?" řekl trochu polekaně a pobaveně zároveň. Teď, když promluvil, už jsem neměla nejmenší pochybnosti, že je to on.
"Kdo?" nechápal Robin.
"Jix!"
"Jix? Kdo je Jix?" stále nevěděl Robin.
"No přece ten Jeroným, co o něm mluvil ten stařec!"
"Ten?"
"Jo, poslal mě sem," potvrdil Jeroným.
"Proč?" chtěl vědět Robin.
"Já poznám, jakou má kdo speciální schopnost."
"A? Je tady někdo se schopností? Kromě nás?"
"Máš představu, kolik je tad lidí? Jak mám teď něco poznat? I kdyby tady někdo se zvláštní schopností byl, nepoznám, kdo to je. Těch zvláštních není málo. Téměř všichni, co se tu narodili. Ale těch vlastně není tak moc, protože tady díkybohu není porodnice. Speciální shcopnost mají jen ti, co se narodili třeba doma."
"Teo tu žijě určitě od narození," přemýšlel Robin, "a Daniel asi taky. Ale to neznamená, že se tu narodili."
"Ahoj," ozval se za námi hlas.
"Čau, Leo," řekla jsem.
"Kdo to je?" zajímal se Leo.
"To nic," řekla jsem. "To je jen... é... bratranec."
Jix se nejistě usmál. Pak se pohodlněji opřel o zábradlí, zavřel oči a vypadal soustředěně.
"Neviděli jste Daniela?" ptal se Leo.
"Myslím, že už je vevnitř," řekl Robin.
"Tak jo... čau."
Leo odešel.
Jeroným otevřel oči.
"Ten ne," řekl.
"My víme," řekla jsem. "Před týdnem se sem přistěhoval."
"Tak proč jste mi to neřekli?"
"Jak jsme ti to jako měli říct? 'Tuhle Leo se sem před tejdnem přistěhoval, s ním se nemusíš namáhat.' Jak by to znělo? Co by si Leo myslel?"
"No jo, máš pravdu. Upozorni mě na další kámoše."
"Oh ne..." řekla jsem, "támhle jde Teo."
"Proč 'oh ne'? Co máš proti Teovi?" naštval se Robin.
"Ale nic, jen že on se bude zase moc vyptávat. Je hroně zvědavý a všímavý." Všímavý... Teď jsem si zase vzpomněla na Lea. Co, sakra, provedl?
"Čau lidi, jak se máte?" Myslím, že Teo se neptá jen ze slušnosti. Opravdu to chce vědět.
"Čau," řekl Robin. "Jo, jde to. Vlastně dobře. Ne, suprově. Já vlastně nevím..."
"Bratranec," odpověděla jsem na otázku, která ještě nebyla položena.
"Co? Kdo? Robin?" nechápal zmatený Teo.
"Ne, on," kývla jsem směrem k Jeronýmovi.
"Ty máš bratrance? Nikdy jsi mi o něm neřekla!" Jako by člověk nemohl mít bratrance, o kterém by neřekl Teovi... Už jsem chtěla říct, že je to vlastně Dominikův bratranec, ale pak jsem si uvědomila, že Dominik o ničem neví.
Teo si Jeronýma upřeně prohlížel s hlavou na stranu, stejně jako mě, když jsem přišla poprvé do školy. Provrtával ho pohledem, jako by se snažil zahlédnout jeho nitro. Většinu lidí to znervózňovalo a Jeroným byl navíc nervózní od přírody.
"Nevěděl jsem, že máte v rodině zrzky," řekl nakonec Teo.
"Proč bychom nemohli?" řekla jsem.
"Není ti moc podobný," pokračoval Teo ve svém výzkumu.
"Je to jen bratranec!" Teo dokázal někomu začít brzy lézt na nervy.
"Ty se na mě zlobíš?" narážel Teo na tón mého hlasu.
Je příšerný, ať už zklapne!
Sama jsem se na sebe za ty myšlenky zlobila. Teo přece není tak hrozný! Ale Teď už mi fakt šel na nervy.
"Ne, vůbec ne. Proč?" snažila jsem se klidně říci.
Teo pokrčil rameny.
"Tak já půjdu pozdravit ostatní," řekl a odběhl.
"No?" obrátila jsem se na Jixe.
"Pořád na mě zíral! Ale možná... nějakou nevýraznou schopnost by mohl mít."
"Ahoj. Měli jsme na dnešek nějaký úkol?" Ten unavený hlas patřil Danielovi.
"Čau, z matiky," řekl Robin. Opravdu to řekl takhle dohromady.¨
"Sakra, ten nemám! Včera jsem nestíhal."
"A cos měl důležitého na práci?" otázala jsem se. Věděla jsem, že je ode mě tahle otázka nevychovaná, když ji pokládám zrovna Danielovi a věděla jsem, že nedostanu odpověď.
"Musel jsem se starat... ehm... o domácnost. Měli jsme doma moc práce. Hm."
Musel být opravdu nevyspalý, že se nestihl zadržet dřív. O co se tedy staral? Nebo spíš... o koho se staral?
"Ehm... neviděli jste Lea?"
"Je ve třídě," řekli jsme s Robinem dvojhlasně.
Daniel odspěchal.
"Tak co?" otočila jsem se k Jeronýmovi.
Otevřel oči. "Rozhodně ano," řekl.
"Fakt?"
V tu chvíli dolehlo zvonění až sem.
"Už bych měl jít," řekl Jeroným. "I když nevím, co mi udělají, když zase přijdu pozdě. Nemůžou na mě poslat sociálku a dát mě do děcáku. Mohli by mě dát jen do pasťáku."
"A proč tě nemůžou dát do děcáku?" vyzvídala jsem.
"Protože už jsem v děcáku," odpověděl Jeroným nevzrušeně.
"Fakt?" vypoulila jsem oči.
"Ehm... Karino? O takových věcech se nežertuje," upozornil mě Robin.
"Já vím. To je jen zlozvyk."
Radši jsem se neptala, jestli mu rodiče umřeli nebo se o něj nestarali. Zas tak nevychovaná nejsem.
"Já už fakt musím jít," řekl Jeroným a odspěchal.
"Daniel?" nevěřila jsem.
"Proč ne? To by vysvětlovalo, proč je takový divný," řekl Robin. Štěstí, že umí číst myšlenky, jinak by vůbec nepochopil, o čem mluvím. Ale on by to vlastně ještě neměl umět. Možná nebylo až tak těžké uhádnou, o čem mluvím a Robin byl v tomhle vždycky dobrý. Jak by ne, když prý umí číst myšlenky.
"Už i ty začínáš? Já myslela, že to jen Bota!"
"No jo, máš pravdu. Já nejsem jako Bota. Ale musíš uznat, že Daniel je trochu divný."
"Ne! Je jenom jiný!"
"Proč se ho zastáváš? I Lea ses zastávala."
No jo, v Leovi jsem se možná zmýlila... Co, k sakru, provedl, že se na něj Teo tak zlobil?
Zamyslela jsem a když Robin viděl, že neodpovídám, začal sám. "Vlastně... máš pravdu. Tohle bych neměl říkat."
"Neměl by sis to ani myslet!"
"Měli bychom jít do školy," upozornil mě Robin.
"Něvymlouvej se na školu!"
"Ale my jsme tam už měli dávno být! Už podruhé zvoní!"
"Sakra, pohni!" vykřikla jsem a rozběhla jsem se ke škole.
_________________________________________________________________________
Ještě mám na vás jednu prosbu: Řekněte mi prosím, jestli se vám zdála ta kapitola dlouhá, krátká nebo akorát?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Andii Andii | Web | 24. ledna 2010 v 10:50 | Reagovat

Já si myslím že je tak akorát..nebo já nevím, možná by mohla být i delší. Nějak se mi začal zamlouvat Jix :D nevím co sním plánuješ, ale vypadá dost zajimavě :) a taky jsem zvědavá na schopnosti ostatních , hlavně tedy Daniela :)

2 KaThea KaThea | Web | 24. ledna 2010 v 11:38 | Reagovat

[1]: Já s Jeronýmem plánuju... já nevím, co s ním plánuju, teda něco jo, ale to bude asi až o dost později... Mám pár věcí, které by se mohly stát (ale některé taky nemusely), ale nevím, kdy. Jinak já ho mám taky ráda, jednu dobu jsem o něm dlouho nepsala a měla jsem hroznou chuť o něm něco napsat, tak jsem prostě poslala Karinu na střechu. :D A kromě něj mám ráda ještě Daniela, Robina, Lea, Tea, Botu... vlastně všechny. :D Ale ty dřív jmenované mám ráda víc. Karina a Dominik mi k srdci nějak nepřírostli, možná i proto, že nemají žádnou zajímavou povahu a o Dominikovi se málo píše. To o Leovi taky, ale později bude důležitý... a navíc o něm vím  něco, co vy ne. ;-)

3 Cé | Web | 24. ledna 2010 v 12:07 | Reagovat

Mě to přijde dost dlouhé, já sama nedokážu napsat dlouhou kapitolu, mám je vždycky děsně krátké :-) Podle mě je lepší, když je kapitola kratší, než když je přehnaně dlouhá, to každého hned odradí ode čtení (mě alespoň jo)
Jo a víš že tohle je první kapitola, kterou mi kdy někdo věnoval? Fakt moc díky :-)

4 Lizz Lizz | Web | 24. ledna 2010 v 12:44 | Reagovat

Jéé Kačí díky moc... :D Ale tos nemusela ponocovat... :) Kždopádně díky, jak za věnování, tak za to, že tu ta kapitola je... ;) Jinak kapitola byla tak akorát ani dlouhá ani krátká... ;) Jinak jaký schopnosti maj ostatní?:D *AZZ* Jix (líbí se mi víc a víc..xD ani nwm proč..xD) je z děcáku? Asi nemá cenu se ptát, proč, že? Předpokládám, že to tam dýl bude a já si jenom musím počkat, ne?

5 Žumpa Žumpa | Web | 24. ledna 2010 v 13:02 | Reagovat

Jak jsem tam uviděla svoje jméno, už jsem si chtěla promnout očí a přemýšlela, jestli náhodou nejsem sebestředná až nějak moc :D. jinak děkuji, ale prohrabat se až do 9 kapitoly není až takový výkon, teď s tiskárnou už by nebyl vůbec :D. Hrozně mě štve, že jsi mi připomněla tu "potyčku" s Leem (nebo jak se to skloňuje). Já už se pomalu začala smiřovat s tím, že se jí dozvím za dlouho a teď budu naopak dlouho trpět :D. Mě osobně se Jix zamlouval od začátku, nejvíc ale Robin, kvůli jménu. Jmenoval se tak totiž náš pes, který zemřel na cukrovku (z toho totiž nejdřív oslepl a za tři roky umřel) :(...To že bude mít Daniel určitě nějakou schopnost bylo jasný :D. Kapitola byla tak akorát a zároveň by mohla být klidně i delší, i když já se raduji když jsem napsala tu 4. kapitolu ve wordu alespoň na jednu stránku. Jsem se trochu zakecala. Čili teď stručně - skvělé jako vždy :-).

6 ♥Lady Gabush♥ ♥Lady Gabush♥ | Web | 24. ledna 2010 v 13:25 | Reagovat

Hezu blogish!!!

7 Andii Andii | Web | 24. ledna 2010 v 13:57 | Reagovat

[2]: Jů tak to je fajn, už jsem měla strach, že tam potom nebude :D Já mám teď nejradši Jeronýma, Robina a Karinu :D Já nevím, podle mě je Karina fajn. Líbí se mi že je v partičce kluků :D A jsem zvědavá co si na Lea přichystala. Nevím proč mi z jména Leo vyzařuje něco...jako...jako že by měl udělat něco závratného nebo tak, nevím jak to říct :D Ale asi jo, takže se těším :D :)

8 KaThea KaThea | Web | 24. ledna 2010 v 18:01 | Reagovat

[1]: [7]: Přiměla jsi mě o tom přemýšlet a dostala jsem skvělý nápad, který by jinak asi ani vezniknul! :) Sice se tak ZM zase o něco prodlouží, ale čím delší, tím víc se to bude podobat skutečné knize. :) Takže neboj, Jeroným tam ještě bude. ;-) On by tam byl i tak, i když ne tak moc. Každopádně se Jeronýma nevzdám, taky ho mám ráda. :) Ani jsem nečekala, že bude tam oblíbený. :) (Proč píšu za každou větou smajlíka? :D)

9 KaThea KaThea | 25. ledna 2010 v 14:49 | Reagovat

[3]: [4]: Nemáte zač. :)
[5]: Pro mě by to byl výkon. :D
[6]: Ale tobě neděkuju. x(

Líbí se mi, že například Werika nebo Pal Lathien odpovídají na každý komentář. Asi to taky začnu dělat, baví mě to. :)

10 Žumpa Žumpa | Web | 25. ledna 2010 v 15:41 | Reagovat

[9]: : Na každý komentář? Na některé se ani moc odpovědět nedá. Každopádně, to určitě nevadí :D:

11 Andii Andii | Web | 25. ledna 2010 v 19:13 | Reagovat

[9]: V pohodě já taky smajljy píšu za každou větou :D ...jsem ráda že jsem tě "inspirovala" :-D čím delší, tím lepší! :-)

12 Sasanka Sasanka | Web | 25. ledna 2010 v 19:21 | Reagovat

K délce se vyjadřovat nebudu, můj názor znáš :D:D:D Hele, moc to nepobírám :D Ale třeba to poberu příště :D Začínám se v tom trochu zamotávat XD A fakt dneska nemám náladu na dlouhý komentář, takže ti bude muset stačit obyčejné "Fakt moc povedená kapitola, těším se na další díl, který doufám bude co nevidět" :D A nenapínej a konečně mi prozraď, kdo má jakou schopnost XD

13 KaThea KaThea | Web | 25. ledna 2010 v 20:22 | Reagovat

[10]: Tak úplně na každý to fakt nepude, no.
[11]: Jsi si jistá, že to tu vydržíš číst ještě třeba rok?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama