ZM - 16. kapitola

14. března 2010 v 20:22 | KaThea |  Záhadné městečko
Zase pozdě... :( Slibovala jsem ji už před týdnem. Ale minulý víken jsem viděla poslední díl Death note a byla jsem z toho ve stavu, kdy jsem na počítači mohla jen prohlížet si obrázky k DN, dívat se na videa k DN a kecat o DN přes ICQ. :D
A je to krátké. Konečně se mi podařilo napsat krátkou kapitolu! :D Ale to bych jinak asi dneska nestihla. O Karinině cestě domů se prostě dozvíte příště. :)
Dost jsem to měnila. Ta jedna část je mnohem delší, než v sešitě. Ale není to takové, jaké jsem chtěla. Vůbec. Když jsem to psala, připadalo mi to delší a cítila jsem tu napjatou atmosféru. Když si to čtu teď je to hrozné. :( Je to úplně jiné, když při tom neposlocuhám tu písničku. Můžete si ji pustit pro navození atmosféry. Možná se k tomu moc nehodí, ale já ji poslouchala při psaní.

(Jestli ji někdo poznáváte, nedivím se vám. :D No jo, já se v hudbě nevyznám, tak na počítači poslouchám to, co je na mých oblíbencýh blozích. :D)

Nakonec prolomil ticho Teo.
"Co teď?" zeptal se prostě.

Jeroným si povzdechl a otevřel oči.
"Měli byste se své schopnosti naučit ovládat," řekl neochotně, když se nikdo jiný k odpovědi neměl.
"Ale já svou schopnost nechci," odporoval Daniel.
"Právě proto by ses ji měl naučit ovládat. Jinak se bude projevovat nekontrolovatelně," vysvětloval Jeroným unaveně.
"Ale já ji nechci vůbec mít!" vykřikl Daniel.
"Proč ne?" ptal se znovu Teo.
"Nikdy mi nic dobrého nepřinesla. Už jsem to říkal."
"Co tím myslíš?" chtěl vědět Teo a Jeroným vypadal vděčně, že už nemusí mluvit.
Daniel mlčel a koukal se do země.
"Co jsi viděl?" vyzvídala jsem.
Daniel pokračoval.
Teo nakrčil obočí. "Jestli jsi viděl něco, co se ti nelíbilo, neznamená to hned, že je ta schopnost špatná."
"Proklínal jsem ten sen," promluvil Daniel křečovitě skrze zaťaté zuby a s hlavou tak skloněnou, že se dotýkal bradou hrudi. "Proklínal jsem sebe. Myslel jsem si, že jsem tomu mohl zabránit…"
"Čemu?" pokračovala jsem s výslechem a snažila jsem se mu pohlédnou do očí, což bylo nemožné.
"Už to trvá příliš dlouho!" vybuchl Druhý strážce, kterému došla trpělivost. "Musíme se pohnout z místa!"
"Dobrý nápad," prohlásil Daniel a vstal. "Já jdu pryč. Už mě tady nepotřebujete." S těmito slovy vzal za kliku a…
"Au!" vykřikl Bota, kterého nejspíš přemohla zvědavost a vrátil se poslouchat za dvěřmi.
"Ty blbče!" pokračoval a držel se za nos. "Víš, co bych já za to dal! To je dar, co se neodmítá! Byl bys největší idiot na světě, kdybys to nechtěl!"
Daniel se na něj zadíval. "Možná jsem největší idiot na světě…" prohlásil nepřítomně.
"To nemůžeš odmítnout! To by byla ta největší pitomost!"
"Stejně nemáš na výběr," povzdechl si Jeroným tak potichu, že pochybuji, že ho Daniel slyšel.
"Proč to vlastně nechceš? Co se stalo tak hrozného?" chtěla jsem vědět.
"Nevěřím, že to je tak hrozné," poznamenal Teo.
Daniel se na něj otočil. Vypadal naštvaně.
"Tak ty nevěříš, jo?" procedil skrz zaťaté zuby. "Tak to chci vidět, co bys dělal, kdyby se to stalo tobě."
"To nemůžu říct, když nevím, co se ti stalo."
Daniel na to nic neřekl, jen na Tea nenávistně zíral.
Nakonec sklopil hlavu, ale stále mlčel.
"Idiote," zasyčel za ním Bota.
Žádná reakce.
"Štveš mě," pokračoval Bota. "Máš dar a nevážíš si ho. Udělal bych cokoli, abych mohl mít taky schopnost."
"Kdyby se ti stalo to, co mě, nebyl bys rád," odpověděl mu Daniel.
"Já myslím, že jo," usmál se Bota tím svým šklebivým způsobem, "kdyby to znamenalo, že budu mít schopnost."
Daniel se na něj obrátil. "Debile. Kdo by mohl být rád za něco takového?"
"Za co?" snažila jsem se konečně dobrat k nějaké informaci.
"Já stejně nevěřím, že je to tak hrozné," přidal se Teo.
"Jsi hrozný," přidal se Bota. "Jsi hlupák! Nemáš žádný důvod to nechtít!"
"Že ne?!" Daniel už zněl opravdu rozzuřeně.
"Ne!" vykřikl Bota a přitáhl si ho za svetr k sobě. "Proč se pořád chováš jako idiot?!"
"Pořád?!"
"Jo, slyšels dobře, pořád! Ale teď trochu víc, než obvykle! Tak řekni proč!"
"Proč jsem idiot?" zavrčel Daniel.
"Proč všechno! Proč jsi idiot! Proč nechceš svou schopnost! Co se stalo tak hrozného! Vždycky jsem věděl, že jsi idiot. Ale nemyslel jsem si, že tak velký!"
Daniel se zarazil a němě na něho zíral.
"Nikdy nic neřekneš. Co jsi vlastně zač? Nevíme ani, kde bydlíš! Proč? Jsi snad zločinec? Utíkají tví rodiče před spravedlností?"
Daniel ho od sebe prudce odstrčil a vykřikl: "Magore, mí rodiče jsou mrtví!! Viděl jsem je umřít!!!"
Ozvěna výkřiku se odrazila od zdí. Čas se zastavil. Nikdo se nepohnul. Nikdo nic neřekl.
Daniel si sednul na tvrdou zem a litoval, že nemůže vrátit čas.
Dokonce i Bota vypadal, že neví, co říct a ten má co říct vždycky. Nakonec byl stejně první, kdo promluvil.
"Chtěl bych jen říct..." začal váhavě, "že to... že jsem se vrátil," pokračoval už trochu jistěji, "neznamená, že nejsem uražený." Nevyznělo to tak, jak chtěl. Pak se obrátil na podpatku a vyrazil z místnosti. Prásknout dveřmu se tentokrát neodvážil.
V tu chvíli se můj mozek vzpamatoval z toho šoku a já byla schopná přemýšlet. Tak proto byl Daniel vždycky tak divný? Myslel si, že to je předpovídání budoucnosti a dával si za vinu, že tomu nedokázal zabránit.
Skoro jsem nedokázala uvěřit tomu, co jsem teď slyšela. Doufala jsem, že je to nějaký zlý sen, ale nedokázala jsem se z něj probudit.
Daniel si uvědomil, že ho tady přece nikdo nedrží, zvednul se a byl pryč.
Jeroným chvíli naprázdno pohyboval rty, jako by mluvil sám k sobě, pak nejspíš došel k závěru, že jeho tady taky už nikdo nepotřebuje a bez zjevného důvodu odešel také.
Nevěděla jsem, jestli tedy můžu taky odejít nebo ne. Když jsem takto uvažovala, zvednul se Teo a odběhl. Pak jsem rychlými kroky odešla a Robin se zvednul hned po mě. Nechtěla jsem s ním mluvit, tak jsem se rozběhla. První strážce ho zadržel, že jeho tu ještě potřebují, ale když už jsem se dala do běhu, nezpomalovala jsem. Na posledním schodišti mi uklouzla noha a já se málem zabila, ale včas jsem se mi podařilo zachytit zábradlí.
Běžela jsem temnými ulicemi. Nevěděla jsem kam, ani kde jsem, ale bylo mi to v tu chvíli úplně jedno. Chtěla jsem jen být co nejdál. Od toho domu. Od toho bytu, Od Strážců. Od všeho...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 čika čika | Web | 14. března 2010 v 20:50 | Reagovat

Zjistila jsem, že máme společné zájmy(ikdyž mě se moc psát na blogu povídky apod. nechce). baví mě psát a malovat jen pro sebe a někdy ale opravdu jenom někdy to zveřejnit. :-)

2 Yone Yone | Web | 14. března 2010 v 21:10 | Reagovat

AAAAHHH! mě se takhle kapitola právě hrozně líbí... :D A s tou písničkou je to úplně úžasné... XD (si říkám, že asi vím na jekém blogu jsi jí slyšela. :3) Tarja je nejlepší!

Daniel je moje neoblíbenější postava. Už jsem rozhodla... ne, ještě z Botou... XD Nějak se nemůžu rozhodnout...
Chudák Daniel... musím to mít fakt hrozné... Achjo... teď ho budu ještě dlouho litovat. :3

3 Sasanka Sasanka | Web | 15. března 2010 v 14:58 | Reagovat

no fuj.... přiznám se, neposlouchala jsem tu písničku, protože se umím soustředit jen na jednu věc a když si pustím při čtení hudbu, nemám nic ani z kapitolky, ani z písničky. Ale nakonec to vyznělo docela dobře, i když asi chápu, čeho si chtěla dosáhnout. Takového toho ticha, co je ve filmech, neděje se tam nic, kamera střídá jeden obličej za druhým, nebo naopak zůstává pořád na jednom obličeji. Všichni čekají, kdo prolomí ticho jako první. Něco takového zvládnou přesně vyjádřit jenom ksuteční mistři, protože na rozdíl od filmu si my pisálci nemůžeme pomoci zvukovými efekty... Myslím, že se ti to povedlo tak dobře, jak jen mohlo. Nikdo z nás není profesionál a taky se nečeká, že budeme profesionálně psát. Zvládla si to sakra dobře :D A kdy plánuješ dopřetřískat další?? Protože ti to trvá skoro dýl než mě, a to já musím každou kapču vymýšlet, ktežto ty jen přepisuješ a upravuješ :D

4 Sasanka Sasanka | Web | 15. března 2010 v 14:59 | Reagovat

Jen to teda mohlo být o chloupek delší...

5 Sasanka Sasanka | Web | 15. března 2010 v 15:00 | Reagovat

Ale já vím, že máš radši kratší kapitoly, tak ti do toho nebudu kecat. Já zas mám radši delší (ale je fakt, že stejně píšu krátký... kratší než bych chtěla). Nejideálnější jsou tak 3 nebo 4 stránky ve wordu... Ovšem u tebe kvalita převyšuje kvantitu :D

6 Lizz Lizz | Web | 15. března 2010 v 16:08 | Reagovat

Gomen, že až dneska, ale včera se mi to odmítalo načíst... Blog.cz holt zase stávkuje... :) ta písnička je mi povědomá...xD beztak to zní jako Tarja...xD jen nwm jestli je to ona, protože zas ... no to je jedno, zpátky ke kapitole...xD chudák Daniel... nehtěla bych ani za nic... :(:( každopoádně doufám, že další kapitola bude brzo... jen tak mimochodem, co se stalo Danielovým rodičům? *zvědavá už od narození* :D Nic musím jít *slyší kroky a neleží v posteli - bylo by zle* Už mě to nebavíííííí :D Ani ty baráky jsem nemohla jít spočítat..xD Nevíš, jak se nějak zááázračně uzdravit během tak... 5-10 minut než mi tady z toho hrábne? ups.. musim jít.. měj se :D

7 Yone Yone | Web | 15. března 2010 v 19:22 | Reagovat

[6]: Je to Tarja. :D

8 Rem Rem | Web | 15. března 2010 v 19:35 | Reagovat

ahoj na mojej stranke je dalsia cast pribehu ako som ta uz vcera info. je velmi zaujimavy  a nova cast kazdy den PON PIA :-D :-D  :-D  :-D aj k SB sa potesim

9 KaThea KaThea | Web | 15. března 2010 v 20:55 | Reagovat

[8]:Cože? Nevím, o čem to nluvíš, neznám tě, ale název tvého blogu vypadá sakra dobře! :D

10 Vivi Vivi | Web | 18. března 2010 v 13:03 | Reagovat

Zajímavý...jo to určitě je.
Hezká kapitola (to se vzhledem k okolnostem asi nehodí, ale mě se jednoduše líbila.)

11 Kay Kay | Web | 20. března 2010 v 11:22 | Reagovat

Páni..tak to bylo fakt napínavé a úplně super!! :-)  ..jediné co mi tam nesedělo byla ta závorka na konci, tak nějak kazila ten dojem :D..ale jinak dobré :-)

12 KaThea KaThea | Web | 20. března 2010 v 12:30 | Reagovat

[10]: Proč by nemohla být hezká? Takové emocionální kapitoly bývají nejlepší, ne? Mě se teda moc nelíbila, ale to proto, že mě se nelíbí skoro nic, co napíšu.

[11]: Závorka na konci? Jo tamta závorka. :D Ta je vadná... ale ono by to bylo takové divné i bez ní... já nevím. :D

13 Kay Kay | Web | 20. března 2010 v 12:37 | Reagovat

[12]: Ani ne, lidi normálně říkají že se málem zabili když nějak zakopli nebo blbě uklouzli ale na nohách se udrželi :D ale jak chceš :-)

14 Christine Christine | E-mail | Web | 20. března 2010 v 15:17 | Reagovat

Dost zajímavý! ;-)

15 KaThea KaThea | Web | 20. března 2010 v 17:30 | Reagovat

[14]: To ses za tak krátkou dobu dočetla až sem? Nebo jsi četla jen tuhle kapitolu?

16 Vivi Vivi | Web | 20. března 2010 v 20:07 | Reagovat

[12]: Jo, tak to sme dvě, já sem poslední dobou ke svejm dílům možná až přehnaně kritická (nebo možná málo, já fakt nevim :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama