ZM - 17. kapitola

21. března 2010 v 16:29 | KaThea |  Záhadné městečko
Začala jsem psát novou povídku. Asi si říkáte, že to se stává nějak často. :D Ale tahle je jiná. Není to jen nápad, ale kompletně promyšlená povídka. Mám už dokonce i konec! Já, já, která mám představu o konci jen u tří z sedmnácti povídek a jednoho komixu, který stejně nebudu kreslit, mám vymyšlený konec! Může se ještě změnit, ale hlavní, že vím, kdy to skončí a k čemu to směřuje. Pak už je snadné vymyslet konec lepší. Myslím, že tuhle podívku opravdu napíšu... Líbí se mi čím dál víc. Ale myslím, že to není povídka vhodná pro "normální lidi". :D
Pár poznámek k téhle kapitole:
Text ohraničený třemi hvězdičkami je text, který prakticky nevypráví Karina, protože tam nehola být...
Text v závorce, která začíná (* jsou moje poznámky.
Ale text v závorce bez hvězdičky, je Karinin a patří k příběhu.
Toť vše. :)

Běžela jsem temnými ulicemi. Nevěděla jsem kam, ani kde jsem, ale bylo mi to v tu chvíli úplně jedno. Chtěla jsem jen být co nejdál. Od toho domu. Od toho bytu, Od Strážců. Od všeho...

Nevím, za jak dlouho to bylo, ale najednou jsem si uvědomila, že jsem v části města, kde jsem nikdy předtím nebyla. A navíc byla tma a všude se může potulovat spousta úchylů a… ehm… To už mluvím jako moje matka.
Trochu se tmy bojím. Ale nikdy bych to neřekla, protože já se jí vlastně nebojím, pokud na to nemyslím. Teď jsem na to myslela a jistě víte, jak je těžké se přinutit na něco nemyslet. Mně se ale v sekundě podařilo přestat myslet na tmu a začít myslet temnou postavu na protějším chodníku. Snažila jsem se dělat, že si jí nevšímám a ona si mě taky nevšímala. I když možná to taky jen předstírala. Až když byla daleko za mnou, mi došlo, že jsem se jí mohla zeptat na cestu.
Najednou se mi přímo před nosem otevřely dveře a taky mě do toho nosu praštily.
"Aoú," zaúpěla jsem.
Ze dveří se vykolébali tři opilí chlapi a smáli se. V tu chvíli jsem myslela, že se vysmívají mně, ale mohli se smát taky čemukoli jinému, vzhledem k tomu, že byli nalití.
Zahnula jsem za roh a vrazila jsem do nějakých policajtů na obchůzce. Omluvila jsem se, pak jsem jim vysvětlila svou situaci a ptala se na cestu. Každý mi to vysvětloval úplně jinak. Když jsem je potřetí požádala, aby mi to zopakovali, podařilo se jim konečně shodnout na stejně trase. Moc jsem to nepochopila, ale něco jsem přece jen pochytila. Rozloučili se se mnou s ponaučením, že bych se neměla tak pozdě toulat sama venku. To mě přimělo podívat se na hodinky. Bylo už po osmé. Nevěděla jsem, jak dlouho tu ještě budu takhle bloudit (a kolikrát ještě do něčeho - respektive někoho - vrazím), tak jsem spěchala. Podařilo se mi podle rad policistů dostat aspoň do části města, kterou poznávám, a tam jsem ještě chvíli bloudila, než jsem našla náš dům.
Když jsem otevřela dveře od našeho bytu, stál tam Dominik a vypadal naštvaně.
"Proč jsi mě s sebou nevzala? A kde jsi vlastně zase byla?" žádal vysvětlení. Zvláštní, že se víc zajímal o to, proč jsem ho nevzala s sebou, než kde jsem vůbec byla.
Prásknutí dveřmi přivolalo mamku, která začala s kázáním na téma neměla bys chodit ven po setmění. Já jí prostě řekla, že na ni nemám náladu a ona změnila téma na jsi drzá aneb takhle se s rodiči nemluví. Odešla jsem do svého pokoje a zamkla se tam. Mamka na mě bušila a křičela přes dveře, ať se jdu navečeřet a já jí odpověděla, že nemám hlad. Když to mamka vzdala, vyplížila jsem se na záchod a pak jsem z pokoje nevylezla, dokud jsem neusnula, hlavně abych se vyhnula Dominikovu výslechu.
* * *
Jeroným se opět vrátil až někdy o půl třetí jako každý čtvrtek. Ta parta tří kluků to málem vzdala, protože se jim nechtělo tak dlouho čekat. Když už si byli téměř jistí, že spí, připlížili se opatrně k jeho posteli. Viděli kolem jeho krku kožený provázek, na kterém visel pověstný přívěšek, amulet nebo co to bylo… Všichni věděli, že si ho nikdy nesundává. Ani když jde spát, ani když se koupe… nikdy.
Nejodvážnější z kluků natáhl ruku a opatrně zatáhl za provázek. Pak uchopil do ruky onen přívěšek. Byl to kov, který nikdo nepoznával, zvláštních tvarů a uprostřed byl zasazen oranžový kamínek, který ve tmě mírně světélkoval. Nestihl si ho pořádně prohlédnout, protože Jeroným se najednou bleskurychle posadil a chytil ha za ruku, ve které svíral amulet.
Chvíli se nikdo ani nepohnul. Tmavým pokojem se rozléhalo slabé chrápání ostatních dětí. (*Nezapomínejte, že Jeroným žije v dětském domově. Vsadím se, že jsem to zapomněli a teď se už dva odstavce divíte, co to tady plácám. :D)
Jeroným zamrkal, podíval se na kluka, pak na svou ruku, potom na jeho ruku a nakonec na to, co v ní držel. Druhou rukou opatrně opatrně vyjmul přívěšek, pak kluka pustil a zase si lehnul.
"Pojďte," řekl trochu šokovaný chlapec, který se Jeronýmovi pokusil ukrást amulet, "je to magor."
Daniel se posadil skoro tak rychle jako Jeroným. Nesnášel ho! Všechny je nesnášel! I když tomu vlastně nemě žádný pořádný důvod. Tak proč se mu o něm zdá? Tedy vlastně - proč se k němu ve snu přenáší? Myslel, že se mu to stává jen u důležitých věcí. Byl snad on důležitý? Nebyl, nemohl být, byl to jen obyčejný zrzavý kluk, jakých jsou na světě miliony! Ale to nebyla pravda, jak si Daniel vzápětí uvědomil. Byl to Strážce. Strážce tajemství Hořčic, jak řekl ten stařec. (*mlátí hlavou do stolu* Co jsem pila, když jsem ten název vymyslela?) Jsou snad Strážci důležití? Tím si nebyl jistý, ale věděl, že už je nikdy nechce vidět! Netušil, že Jeroným měl podobné pocity, když poprvé potkal zbývající dva Strážce...
* * *
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 cooKie* cooKie* | Web | 21. března 2010 v 16:36 | Reagovat

krásný blog [!] .. ráda bych tě pozvala ke mě na blog [ klik na web ], abys hlasoval/a v HOT or NOt ! je to první článek, děkuji budu se těšit !! ♥

2 Yone Yone | Web | 21. března 2010 v 17:05 | Reagovat

Jéééé!
Když jsem se koukala na nejnovější články z AK, nemohla jsem si nevšimnout článku od tebe. A ještě víc mě potěšilo, že to je další kapitola ZM. :D
jóóóó-.... (chacha... já na to zapoměla (na to že Jeroným bydlí v dětské domově)
Dobrá kapitola... :D
Fakt by mě zajímalo, co je to za přívěsek. ASi něco souvisejícího se Strážci. :3 (určitě...) ale stejně by mě zajímalo co to je. :D
Jééééééé.....

3 Lizz Lizz | Web | 21. března 2010 v 18:15 | Reagovat

Super :D  Co je to za přívěsek? :D Ne nebudu vyzvídat..xD jéé nová povídka..xD Jestli to nezveřejníš nebo mi to nedáš přečíst... tak... ehm zrovna mě nic nenapadá..xD mohla bych vyhrožovat FMA,a le to mě brzo doženeš..xD btw. vyšel dnesa novej díl *slint* no nic :D melu z cesty:D prostě super a doufám ,že dlší kapitola bude dřív než brzo :D

4 Žumpa Žumpa | Web | 21. března 2010 v 18:24 | Reagovat

Upřímně? Dobré, ale ne dost. Řekla bych, že opravdu krátké kapitoly asi nejsou tak napínavý :-). Chtělo by to trochu pošoupnout dobře, protože už se u toho začínám celkem nudit. Ale věřím, že se to zlepší a bude to "grandiózní" (ale tohle slovo bude přiblblé napořád :D). A doufám, že se ta nová povídka konečně vyvede, ať se to může se ZM střídat ;-).

5 Yone Yone | 21. března 2010 v 18:59 | Reagovat

[3]: Jééé! Cože? Dnes vyšel novej dííííl FMA? (achjo... to s tímhle nemá nic společného. *běží se tam kouknout*)

6 Vivi Vivi | Web | 21. března 2010 v 20:02 | Reagovat

Jé, tenhle díl se mi líbil :)
Já ten konec moc nepochopila, ale mám z něj pocit že ten Daniel má bejt dalšim strážcem...no nevim, řikám že sem to nepochopila :D

7 KaThea KaThea | 22. března 2010 v 13:51 | Reagovat

[1]:Já ti děkuju zas za to, že na můj blog už nikny nevlezeš. :P (A nebo vlezeš, protože ti možná na ten web kliknu, až budu mít náladu, se hádat.)

[2]:To mě těší, že tě to těší. :D A já počítala s tím, že na to zapomenete, já na to totiž jednu dobu skoro zapomněla taky. :D

[3]: Hodně brzo doženu, jo? Mě tři týdny nepřipadají jako hodně brzo!
No... začínám počítat s tím, že to budu psát, ale nezveřejním... radši. :D Ale pro tebe to přepíšu a pošlu ti to.

[4]: Tak to tě to asi nudit nepřestane, protože nadcházející část se mi nezdá nic moc. :( *Přemýšlí, jak by to zlepšila*

[6]: Tak to jsi opravdu nepochopila... To měl Daniel jenom to jeho "vidění"... Já nevím, jak bych ti to vysvětla...

8 Lizz Lizz | Web | 22. března 2010 v 13:54 | Reagovat

[7]: : Ale neboj to se poddá..xD Třeba to bude  dřív jak za tři týdny..xD Protože až se nebudu válet doma, tak budu mít co dělat, abych stíhala dokoukávat ty díly od anime, co si teď rozkoukám.. O:) :D

Jak nezveřejníš?! uáá.. Ehm, moment.. *přečetla to kousek dál* Fakt? Jééééééééééééééééé *rozplývá se* Super :D *rozplynula se*

9 Yone Yone | Web | 22. března 2010 v 20:14 | Reagovat

[7]: Hej! Já to chci tak poslat!!! (tedy, chci abys mi to poslala... XD)

10 KaThea KaThea | Web | 22. března 2010 v 20:55 | Reagovat

[9]: Věř, že nechceš. :D Je to pro tvoje vlastní dobro. :D A já ani nevím, jestli mi to nakonec vydrží... je to malá šance.

11 Sasanka Sasanka | Web | 23. března 2010 v 15:27 | Reagovat

teda ale tohle bylo extra krátký, i na tebe :D A takový... no... Moc moudrá z toho nejsem :D

12 Alisha♣ Alisha♣ | Web | 24. března 2010 v 17:28 | Reagovat

Spřáteluješ? :)

13 Kay Kay | Web | 5. dubna 2010 v 12:27 | Reagovat

Jo musím se přiznat, taky jsem na to zapomněla :D Trochu mi tam vadilo, že si v některých případech použila "jsem" víckrát, než bylo potřeba, ale to já dělám taky, někdy je těžké to jen tak vypustit :D Jinak mslím už nic :D ...je to čím dál napínavější, ještě že tu další díl :D ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama