ZM - 21. kapitola

24. dubna 2010 v 12:41 | KaThea |  Záhadné městečko
Tahle kapitola se mi dokonce i docela líbí. :D Stal se zázrak! se líbí něco, co jsem napsala ! :D To je tím, že je tam Jeroným. Dlouho jsem o něm nepsala, tak jsem ho tam nějak musela vecpat. :D Je to totiž moje nejoblíbenější postava. Po něm je Robin a Daniel.
Nemám čas se nějak rozepisovat, takže už končím. Ale stejně je to nějak podezřele krátké. :D

Když jsem lezla po starém zrezivělém žebříku (ten Robinův nápad postavit si stupínek z cihel mimochodem není vůbec k zahození), přemýšlela jsem, proč sem zase jdu. Spíš ze zvyku, než že bych se chtěla vidět s Jeronýmem. Líbilo se mi na střeše. Nikdo mě tam nerušil a dobře se tam přemýšlelo. A mohla jsem pozorovat hvězdy.
Byla jsem ráda, že se s námi začal Daniel zas normálně bavit. Leo taky, i když méně ochotně. Ale jinak by se nemohl bavit s Danielem. Jediný, kdo byl stále uražený, byl Bota. A ten k tomu měl nejmenší důvod! Jediným důvodem byla jeho závist, což pro něj byl ten nejlepší důvod.
"Proč jsi tady?" divil se Jix. Objevil se jako duch.
Pohlédla jsem na něj.
"Já ani nevím," odpověděla jsem.
"Každopádně ti děkuju. Ušetříš mi spoustu práce," řekl a posadil se vedle mě ke komínu.
"Práce?" zopakovala jsem jen poslední slovo věty, kterou jsem chtěla vysvětlit.
"Pověřili mě, abych vás našel a řekl vám, že jestli se chcete naučit ovládat svoje schopnosti, máte přijít zase ve čtvrtek ve stejnou dobu - tedy v šest. Pro tebe to neplatí, ty se nic učit nepotřebuješ. A tomu... černovlasému... vyřiď, že když se svou schopnost nenaučí ovládat, nezbaví se jí, ale ztratí nad ní kontrolu."
Jen jsem přikývla.
Oba jsme se odmlčeli.
"Co vlastně strážíte?" začala jsem vyzvídat. "Musíte být přece Srážci něčeho, ne? Hořčic?Tajemství Hořčic? Magické moci Hořčic? Nebo čeho?"
"No... Přesně se jmenujeme Stráci lžíce," odpověděl nervózně Jeroným. "Je to taková metafora... Hořčice se nabýrá lžící, chápeš...? Nechápeš..."
"To je divný..."
"Proto to taky moc rádi neříkáme."
"Opravdu tohle musíš dělat? Myslím to chození na střechu..."
"Ano. Patří to k povinnostem Třetího strážce. Pomáhá to udržovat roznováhu Hořčic. A já sem chodím rád. Uklidňuje mě to."
"A to tě sem pouští takhle pozdě? Víš, z děcáku..."
"Ne, ale já vždycky utěču. Už si zvykli," usmál se Jeroným. Tvář měl zakrytou maskou, ale bylo to slyšet z jeho hlasu.
"A jak to děláš?"
"To nezvládám sám. Pomáhá mi Kája."
"Kdo je Kája?" vyptávala jsem se. Jsem dneska nějaká zvědavá.
"Jedna holka z děcáku, co má schopnost. Umí procházet věcmi."
"Jak dlouho už to děláš? Jak dlouho už jsi Strážce... lžíce," zasmála jsem se.
"Dva roky. A neříkej to, fakt je to divný."
"A v děcáku jsi taky dva roky, že jo?" Asi není slušné se na takové věci ptát, ale já to chtěla vědět.
"Jo," povzdechl si Jeroným.
Znovu se rozhostilo ticho.
"Teď jsem na řadě s výslechem já," usmál se Jix. "To ti opravdu nebylo divné, že ostatní za sebe nevidí?"
"Ne. Nikdy. Já se taky na lidi otáčím, když chci s nimi mluvit. Když stojí za mnou, jen ztěží poznám jejich výraz."
"Hm... Vždycky jsem chtěl vědět, jako to je mít bratra... Máš nějaké sourozence?"
"Mám nevlastnáho bratra Dominika," odpověděla jsem. "Ten se ale v Hořčicích nenarodil."
"Takže on ani neví, že máš schopnost?"
Sakra. Tomu jsem se chtěla vyhnout.
"No..."
"Jaké ,no'?"
"No... ví. Já mu to řekla."
"Proč?" divil se Jeroným.
"Nevím. Měl právo to vědět. Udělala jsem špatně?"
"Já ani nevím. Je to tvoje volba. Ale mě o tom táta nikdy neřekl... a myslím, že to byla chyba."
V tuhle chvíli by se asi hodila další chvilka ticha, ale mě ihned napadla další otázka.
"Může být Střážcem žena?"
"Jak tě to napadlo?" zasmál se Jeroným. "Jen ve vyjímečných případech. Normálně se to přenáší na nejstaršiho mužského potomka. Když Strážce nemá děti, tak na nejbližšího přibuzného mužského pohlaví. Když žádný mužský příbuzný není, dává se přednost ženskému příbuznému před volbou úplně cizího Strážce. Ono to bude ještě trochu složitější, ale to se mi nechce vysvětlovat."
"To je diskriminace žen!"
"Jsi snad nějaká feministka?"
"Ne, ale... stejně je to nefér."
"Nic není fér. Celý život je nefér. A komu si chceš stěžovat?"
"Hmm..."
"Já nikdy nechtěl být Strážce. A stěžuju si? No, vlastně stěžuju, ale to máš jedno..."
"Jak vlastně zemřel tvůj otec?" vyhrka jsem bez přemýšlení. Nevím, jak mě to napadlo, ale myslím, že jsem ptala proto, abych zjistila, jestli je Strážce lžíce nějaké nebezpečné povolání.
Jeroným mlčel. Neviděla jsem mu do tváře, protože ji měl zakrytou maskou.
A sakra. Špatná otázka. Tak to už jsem trochu přehnala... Proč si nedávám pozor na jazyk?
"Oh... promiň. Nemusíš odpovídat."
Jako by mě neslyšel... "Já vlastně ani přesně nevím..." odpověděl. "Oni přišli a řekli, že je mrtvý, nejdřív jsem jim nevěřil..."
"Prosimtě mlč!" vykřikla jsem a vyskočila na nohy. "Nechci to vědět!"
Poslechl mě.
Proč musím všechno takhle zkait? Přináším jen smůlu a neštěstí! Mí přátelé jsou rozhádaní a to je taky moje vina! Ono by se to vlastně nestalo, kdybych nechtěla jít na tu střechu. Tím to všechno začalo! A za to všechno můžu já! Nikdy jsem se do Hořčic neměla vracet! Já vlastně ani nechtěla, ale to nic nemění na tom, že je všechno moje chyba.
Do očí se mi začaly drát slzy. Otočila jsem se, slezla jsem ze střechy a utekla jsem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizz Lizz | Web | 24. dubna 2010 v 13:14 | Reagovat

Zajímavý :D A krátký..xD I když zrovna já mám poslední dobou co říkat, že? :D Heh docela by mě zajímalo co dál..xD A mám věcnou ..xD Je Jeronýmův táta opravdu mrtvej?:D Protože když někdo přijde s tím ,že mu to jenom oznámí..xD Nevěřila bych jim ani nos mezi očima :D Jenom ještě Hořčice se nabýrá lžící -> nabírá :D Ale to jen tak mimo mísu :D:D:D Btw. Strážci lžíce? :D:D:D:D:D:D To zní ujetě :D By mě zajímalo, jak na to přišli..xD A s tím, že hočcice se nabírá lžící..xD no...xD uvidíme :D

2 Yone Yone | 24. dubna 2010 v 13:18 | Reagovat

Strážci Lžíce? :3 Zajímalo by mě, co se za tím skrývá, jestli tedy něco. :D Zní to docela úsměvně.
Chudák Karina... Já bych neřekla, že je to její vina. Ale hlavní hrdinové často trpí klinickým obviňováním sebe sama. (všichni moji hlavní hrdinové taky vždycky měli utkvělou představu že za všecko mohou). Jeroným je taky borec. Začínám ho mít fakt ráda. :3

3 Ivča Ivča | Web | 24. dubna 2010 v 13:24 | Reagovat

Woow...hezký :) jsi dobrá!!

4 KaThea KaThea | Web | 24. dubna 2010 v 17:57 | Reagovat

[1]: Jasně, že je mrtvej! xD Protože kdyby nebyl, nemohl by být Strážcem Jeroným. Myslíš, by radši měli za Třetího střážce takové nemehlo než jeho otce (který byl celkem dobrý Strážce)? No on mu to ten stařec chtěl říct nějak šetrně, ale znáš Druhého střážce, ne? :D No, moc neznáš, ale jeho povahu jsi už mohla odhadnout. :D Tak jeho něco vytočila (a jeho vytáčí všechno! xD) a řekl mu to na rovinu. On jim Jeroným taky nejdřív nevěřil. Vlastně to i v téhle kapitole řekl. :D Jednoho krásného dne o tom určitě napíšu...

[1]:[2]: A k té lžíci... :D Ono to tam v původní verzi nebylo. :D Vlastně původně to měl Jix říct, už když ho Karina poprvé potkala, ale mě to pak přišlo blbý, tak jsem to nechala jen Strážce. :D No ale teď mě to přišlo zas takové kýčovité, protože Strážce má kdekdo, tak jsem je chtěla nějak ozvláštnit, tak jsou to Strážci lžíce. :D A neřekla bych, že se za tím něco skrývá, ona je to spíš vážně jen taková metafora. :D Ale žádnou skutečnou lžíci nestřáží. I když by mohli. Hej, to není špatný nápad! :D Já to totiž ještě nemám nijak extra promyšlené, takže to tam klidně můu dát. :D

[2]: *přemýšlí, jestli ještě nějaká její hrdina trpí sebeobviňováním*  Jeronýma mám fakt ráda... ale neřekla bych, že je to borec. xD To můžeš říkat o Botovi, ale o něm ne. :D On je spíš naprostý opak borce (aspoň v tom smyslu, v jakém slovo borec chápu já). :D

Omg, že bych udělala rekord v délce komentáře na svém vlastním blogu? :D (Už tu ten komentář píšu čtvrt hodiny :D)

5 Sasanka Sasanka | Web | 25. dubna 2010 v 11:37 | Reagovat

Souhlas s Lizz - zajímavý a krátký! Jediný, co se mi fakt nelíbilo byla ta sebeobviňovací část na konci. Celkově nemám ráda proslovy typu : všechno je moje vina a za všechno můžu já.
A naopak mě totálně rozsekal ten strážce lžíce! Nejdřív mi to přišlo strašně vtipný a potom zase strašně hlboký a pak zase vtipný. A někde mezi tím mi to přišlo i geniální a famózní a já nevím, co všechno ještě. Jeronýma začínám mít vážně ráda a to mi ze začátku připadal jako úplně normální, nemastná-neslaná postava :D

6 Vivi Vivi | Web | 25. dubna 2010 v 22:25 | Reagovat

Mě se nelíbí ta diskriminace žen , asi sem někde uvnitř feministka :D
No Jeroným je fajn, mám ráda takový postavy s krutym osudem :)

7 Žumpa Žumpa | 26. dubna 2010 v 19:27 | Reagovat

Stražci lžíce :D. Tahle kapitola je náhodou povedená. Sice tak trochu o ničem, ale líbí se mi :D. Ještě jsem v původním komentáři psala ještě něco, jenže na počítacích v knihovně se to vždycky nějak sekne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama