ZM - 23. kapitola

8. května 2010 v 21:28 | KaThea |  Záhadné městečko
Asi by vás zajímalo, jak je to vlastně s tím zákazem psaní, že? Ráda bych vám odpověděla, ale sama jsem zmatená. Budu psát, jen si to musím lépe promyslet. Ale myslím, že první kapitola Kopie by tu mohla být do dvou týdnů...

Napsala jsem to celé najednou! Zasloužím si pochalu... :) :D

Ohledně jedné té části, jak se hádá Robin s Teem... Připadalo mi divné, že by se někdo jako Robin kamarádil se někým, jako je Bota, tak jsem si to sama pro sebe musela nějak vysvětlit...

A teď už se konečně můžu jít dívat na FMA! :D

... Hustý, já s minulém měsíci udělala rekord v počtu zveřejňených článků a ani jsem si toho nevšimla! :D



"Co se tady děje?" zajímal se Teo.
"To je naše malá soukromá hádka," řekl Robin.
"Tak soukromá jo? Manželská hádka?" posmíval se Teo. To chce jako zastoupit Botu, když se s náma nebaví, nebo co? pomyslela jsem si.
"Snažím se ji přimět k rozumu," odpověděl trochu podrážděně Robin.
"Já jsem rozumná! Já se vás snažím chránit!"
"Před čím?" vykřikl Robin.
"Před tím, co bych vám mohla způsobit!"
Když jsem si všimla, jak se na mě Teo dívá, uvědomila jsem si, že se chovám vážně jako cvok. Před čím je vlastně chráním? A jak jsem na to vlastně přišla, že přináším smůlu? Byla jsem si tím tak jistá, že jsem zapomněla proč. Bylo to tím, že... Jak jsem to říkala? Šla jsem na střechu, zjistila, že máme zvláštní schopnosti a kvůli tomu jsme teď všichni rozhádaní? Teď mi došlo, že je to blbost. Za to přece nemůžu já! Ale můžu! Ne, nemůžu!
Robin si mě prohlížel zkoumavým pohledem. "Myslím, že sama víš, že smůlu nepřinášíš," pronesl uklidňujícím hlasem.
Sakra, zapomněla jsem, že tu někdo umí číst myšlenky... Ale myslela jsem, že by to ještě neměl umět takhle dobře!
Podívala jsem se nas něj trochu vzdorovitě. Nechtěla jsem uztnat, že má pravdu. Nechtěla jsem se vzdát. Ale taky jsem se už nechtěla s Robinem hádat a vyhýbat se ostatním.
Přemýšlela jsem, co říct.
Robin se usmál, protože viděl, že má pravdu.
"Ale trochu za to můžu," řekla jsem z posledního záchvěvu vzdoru.
"A za co?"
"Za všechno."
Robin si povzdechl.
"Za co všechno?"
"Třeba za to, že se s náma Bota nebaví," odpověděla jsem.
"Žádná škoda," utrousil Robin.
Nadzvedla jsem tázavě obočí.
"Někdy je docela otravný," vysvětloval Robin.
"Ale je to přece váš kámoš! Tak proč se s ním kamarádíte?"
"Někdo ho musí krotit..."
Udiveně jsem na Robina pohlédla.
"To se s ním bavíte jen kvůli tomuhle? To mi připadá jako poněkud divný důvod ke kamarádství."
"Nekámošíme s ním kvůli tomuhle," řekl Teo. "Ale je pravda, že někdo ho musí krotit. Ty ses s ním, Robine, bavil jen kvůli tomu?"
"Nejen kvůli tomu..." vymlouval se Robin a nejspíš zalitoval, že něco říkal.
"Takže i kvůli tomu?" zdálo se, že Tea to naštvalo.
"Někdo ho musí krotit," opakoval Robin a zdálo se, že se pod Teovým pohledem zmenšuje. "Ale někdy je s ním docela sranda, když to nepřežene."
"Někdy?!"
"Neříkej, že tobě ty jeho hloupé vtipy nikdy nevadí."
"No... když si nedělá srandu ze mě, tak ne," zasmál se Teo.
"Jsi tak sobecký..."
"Nejsem sobecký!" bránil se Teo. "To byl vtip."
"Vtip? Tak až zase budeš chtít říct něco vtipného, předem mě upozorni, protože tohle vtipné nebylo!"
Robin se Teem na sebe upírali vražedné pohledy, pak se Robin otočil, jeho blonďatý kolega ho napodobil a stáli tam k sobě zády s rukama skříženýma na prsou.
Nevěděla jsem, jestli za tuhle hádku můžu já nebo ne. Měla bych s tím sebeobviňováním opravdu přestat. To se někdo musí pohádat každou přestávku?
Jen jsem je pozorovala, jak stojí a odmítají se pohnout, a přestávalo mě to bavit.
"No tak, nechte toho. Chováte se jako malí kluci," nevydržela jsem to.
"A ty se snad chováš jako dospělá?" obořil se na mě Teo. "Já vám přinesla smůlu," parodoval můj hlas.
Zalapala jsem po dechu. Měla jsem chuť mu se slovy "ty kreténe!" vlepit facku, ale zadržela jsem se. Něvěděla jsem co říct a nechtěla jsem mlčet, protože to bych byla poražena. Napadlo mě, jestli mu nemám fakt vrazit facku. Teo se mé porážce vysmíval, smál se mi do očí...
Dobrá, nedal mi jinou možnost.
"Ty kreténe!"
Plesk!
"Ty teprve uvidíš, co je to smůla, ty magore!"
"Karino!" Robin mě chytil za ruku, kterou jsem napřahovala k dalšímu úderu.
"Karino, uklidni se."
"Já jsem klidná, to on by se měl uklidnit!" plácla jsem bezmyšlenkovitě.
"Já jsem klidný, to ona mě tady mlátí!"
"Protože jsi mě vyprovokoval, ty trotle!"
Seběhli se spolužáci a sledovali naši hádku. I Bota s napětím sledoval. Dominik stál opodál mezi přihlížejícími a nemíchal se do toho.
Nakonec zasáhl Daniel.
"Prosím vás, nechte toho," řekl plačtivým hlasem a postavil se s rozpřaženýma rukama mezi mě a Tea.
Spustila jsem ruku.
"Tak vidíte, že vám přináším neštěstí," povzdechla jsem si.
"Ale u nás byly i předtím hádky na denním pořádku," uklidňoval mě Robin.
"To kvůli Botovi," doplnil Teo, "rád se hádá."
"Jo, jenže teď se nehádal Bota," řekla jsem.
"To je škoda," ozval se najednou Bota. Všichni se na něj otočili a on pokračoval: "Ale i tak byla zábava tu hustou bitku sledovat. Co na mě tak čumíte?"
"A nechtěl by ses... hádat s námi?" zkusila jsem to.
"Rád," zazubil se Bota a vstal. "Ale já se s váma nebavím," dodal a zase se svezl do židle.
Povzdechla jsem si.
"Proč se s váma vlastně nebavíš?"
"Zavidí," odpověděl za něj Teo. "Může se závistí zalknout."
"Ne, to teda nezávidím," vyskočil Bota. "Protože... protože... protože není co závidět!"
"Ha, ha," pronesl chladně Teo.
"To vy jste mě vykopli z party!" vykřikl Bota a z neznámého důvodu ukazoval zrovna na Tea. "To kvůli jemu!" ukázal na Dominika. "A jemu!" obrátil se na Lea, který až do této chvíle dělat, že se ho nic z toho, co se tu děje, netýká, a teď se zatvářil ukřivděně. "A jí," dokončil Bota a jeho prst mířil na mě. V tu chvíli jsem mu uvěřila a cítila se provinile, ale jen na pár sekund, než Teo vykřikl: "Co to kecáš? My jsme tě odnikud nevykopli! To ty ses urazil!"
"Bota rád hraje na veřejnosti divadlo," vysvětlil mi Robin.
"Než přišla ona, bylo všechno lepší!" pokračoval Bota, ať už to myslel vážně nebo se jen chtěl dělat zajímavým před všemi těmi přihléžejícími."Jen my čtyři: drzrej Bota, přátelskej Teo, vadnej Daniel a nevím-jakej Robin." Daniel se trochu zamračil. "Žádná Karina, Dominik ani Leo. A žádný schopnosti!"
"Byly tu, jen jsme o nich nevěděli," sykl tiše Robin. "A nemusí to vědět i tihle," nenápadně ukázal ke skupince čumilů.
"Takže za to můžu já..." řekla jsem potichu, ale nikdo mě neslyšel nebo neposlochal.
"Ale to kvůli ní jsme se o nich dozvěděli," nenechal se přesvědčit Bota.
Teovi ruply nervy: "Už toho mám plný zuby! Když ho praštím, snad se mu rozsvítí!" zavrčel a začal si vyhrnovat rukávy.
Bota něco odpověděl, ale nebylo to slyšet přes školní zvonek, který se zrovna rozezněl. Do třídy vešel učitel a žáci se rozešli do svých lavic, přičemž na sebe Teo a Bota vrhali vražedné pohledy. Problém byl m že spolu seděli v jedné lavici. Naštěstí se nezdálo, že by chtěli ve rvačce, která ani nezačala, pokračovat. Otočili si židle každý na opačnou stranu, odsunuli se od sebe co nejdál a nebavili se spolu.
Nejspíš byli všichni rádi, že už hádky skončily, protože celý den už nikdo žádnou hádku nezačal.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak dobrý je ZM příběh na stupnici od jedně do deseti? (1 = příšerný, 10 = dokonalý)

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
ZM nečtu

Komentáře

1 Vivi Vivi | Web | 8. května 2010 v 21:56 | Reagovat

Heh, dobře ona. Jak mu jí vrazila :D
Ten bota už mě štve, ať se s nima zase baví.

2 KaThea KaThea | Web | 8. května 2010 v 22:01 | Reagovat

[1]: Mě právě taky štve od doby, co se urazil. Tam, kde jsem v sešitě, se s nimi už sice baví, ale pořád ho nemám ráda. Na začátku jsem ho měla docela ráda.

3 Vivi Vivi | Web | 8. května 2010 v 23:09 | Reagovat

[2]: To je divný.
Já mám ráda všechny svoje postavy, i když sou to hrozný mrchy. :D

4 Lizz Lizz | Web | 9. května 2010 v 9:15 | Reagovat

xD Dobře ona :D Jak mu jí vyťala..xD Chich.. Ale dobře mu tak..xD A Bota už by se taky mohl vzpamatovat.. xD:D Aspoň, že Karina částečně přestala s tím sebeobviňováním :D Každopádně jsem zvědavá co bue dál :D:D:D

5 Žumpa Žumpa | Web | 9. května 2010 v 10:09 | Reagovat

Bože, já bych Botovi nejradši vrazila imaginární facku :D. A Karina už by se měla přestat obviňovat, když ví, že za to nemůže.
Ty hádky už jsou ale tak pravidelné, že by to asi bylo divný, kdyby přestaly :D. Ale jinak se těším na další kapitolu a i první kapitolu Kopie :).

6 Yone Yone | 9. května 2010 v 12:48 | Reagovat

Hádky a mlátičkyyy!
Whahahahahahhahahahahahahahaaaa *zlý smích*
Když jsem to četla, rozbolelo mě přicho. ^_^ Ale asi to těmi hádkami nebude (vždycky když se s někým hádám nebo jsem v přítomnosti někoho kdo se hádá tak mě bolí břicho)
Achjo... ten Robin je ale debil. Fakt, chudák Bota, že se s ním baví proto, aby ho někdo krotil. Ale Bota se teď taky ukázal v pěkném světle. CHmmm...
Tý jo... to je strašné mít takhle rozhádanou partu.

Jo a těším se na Kopii (i Na Iluzi. Whahaa)

7 KaThea KaThea | Web | 9. května 2010 v 13:37 | Reagovat

[6]: Na Iluzi si ještě počkáš dlouho... (Ale Robin není debil! :D On se s ním nebaví jenom proto!)

8 Yone Yone | 9. května 2010 v 16:48 | Reagovat

[7]: Já vím... ale že to takhle hloupě řekne.... skoro jsem v tu chvíli měla chuť mu jít rozbít hubu. Ale Botovi po tom co řekl jsem měla chuť jít rozbít hubu ještě víc. XDDD

9 KaThea KaThea | Web | 9. května 2010 v 20:38 | Reagovat

[8]: Neboj, ono se to zlepší. xD Už nebudeš mít chuť rozbít někomu hubu. :D Aspoň ně hlavním hrdinům.

10 Sasanka Sasanka | Web | 10. května 2010 v 15:50 | Reagovat

Tak teda... tohle bylo hodně zvratový. Ta scéna, kdy se do všeho vloží bota... Byla dost "hustá" :D úplně jsem si ho dovedla představit, úplně jsem viděla, jak se všichni tvářili! Brrr, mám mráz na zádech a ani nevím proč. Hodně zajímavá kapitola :)

11 Yone Yone | Web | 10. května 2010 v 17:05 | Reagovat

[9]: Hurááááá!

12 KaThea KaThea | Web | 10. května 2010 v 20:55 | Reagovat

[10]: Eh... díky. :D To dokážu někomu způsobit mrázení v zádech? :D (Jednou bych chtěla dokázat své čtenáře i rozplakat, což je mnohem těžší, než rozesmát... Doufám, že by se mi to s Iluzí mohlo podařit... :D)

13 Vivi Vivi | Web | 13. května 2010 v 15:50 | Reagovat

[12]: Krásný předsevzetí :D
Ale nevim, já nebrečim ani u filmů kdy hrdinovi vymře celá rodina a k tomu ho opustí přítelkyně. No ale třeba mě šokuješ :)

14 Yone Yone | 16. května 2010 v 17:35 | Reagovat

[12]: Jo... to si taky říkám už hrozně dlouho. (zhruba od té doby co jsem brečela jako želva u prvního dílu Darrena Shana. (nějak mě to hrozně dostalo))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama