Kopie - 21. kapitola

17. října 2010 v 19:49 | KaThea |  Kopie
Tohle je ta nejdelší kapitola, jakou jsem kdy napsala celou najednou. Ona je to asi nejdelší kapitola vůbec. Udělala jsem na ní rekord ve psaní. Přesně tohle, co je tu napsané, jsem napsala celé najednou (možná bez dvou vět na začátku). A přepsala jsem to málem taky celé najednou... Ale nakonec jsem si si dvě stránky nechala na konec.
No... *přemýšlí, jakým nejlepším způsobem upozornit, že je to docela brutální* Pokud jste psychouši, užijte si to. :D Pokud nejste psychouši, čtěte to opatrně. XD



____________________________________________________________________________

Měl možnost poznat druhou tvář Dulvinu. To město se navenek tvářilo jako solidní. Ale vedle širokých hlavních cest, kde se obchodovalo, tu byly úzké, špinavé uličky, které se klikatily mezi nimi. A v jedné z nich se Kal octl. Měl pocit, že je mu budova na druhé straně dlouhé uličky povědomá, tak se rozhodl ji projít, přestože to znamenalo brodit se po kotníky v odpadcích. Příliš slunečních paprsků si sem cestu nenašlo a vysoké zdi cihlových domů tlumily zvuky z širších a bezpečněji vyhlížejících ulic. Občas z ní vybočovala jiná ulička, která buď vedla do domovního vchodu nebo se rozbíhala do dalšího bludiště cestiček. Šel rychle. Působilo to tu docela strašidelně.
Když se přiblížil ke konci, musel přivřít oči před světlem, které sem pronikalo z ulice. Náhle mu zastoupily cestu tři stíny. Otevřel oči. Stáli před ním tři kluci rozdílného věku v rozmezí od třinácti až do šestnácti let. Znovu se ho zmocnil strach podobný tomu, jaký zažil v knihkupectví, tentokrát větší o to, že byl odůvodněný.
"Hej, ty!" zvolal jeden z nich. "Co tady děláš? Tady je to naše. Kdo chce projít, musí platit poplatek."
"Já nemám žádné peníze!" vykřikl Kal roztřeseným hlasem, přestože nedoufal, že by mu to bylo k něčemu platné.
"To říká každej," ušklíbl se kluk.
"Takový kecy už automaticky ignorujem," dodal ten nevětší z nich. Kal by rád poznamenal, že je neignorovali, ale věděl, že by tím všechno jen zhoršil.
Na nic nečekal, obrátil se na podpatku a uháněl pryč. Nejmladší kluk zareagoval překvapivě rychle. Dohnal ho přesně uprostřed uličky.
Kal ho podezíral, že si to vypočítal, aby ho zadržel zrovna tady. Další dva kluci je doběhli vzápětí a každý ho obklíčil z jedné strany. Kal sáhl v sebeobraně po svých nožích. Nejmladší kluk se děsivě zasmál. Pohlédl Kalovi jedním okem do očí. Druhé měl zakryté světlými vlasy.
"Jsi si jistý, že bys to dokázal?" řekl tónem, který Kal považoval za poněkud nepříčetný. "No tak, bodni mě." Rozpažil ruce, jako by mu nabízel svou hruď jako snadný terč. Když se Kal k ničemu neměl, spustil paže. "Ne, ty bys to neudělal. Vidím ti to na očích." S potěšeným úšklebkem sledoval kapku potu, která Kalovi stékala po čele. Kal musel uznat, že má pravdu. Nedokázal by bodnout člověka. Učil se házet noži, ale vůbec k ničemu mu to není, když není připravený ubližovat.
Kluk pokynul hlavou svým parťákům. Každý chytil Kala za jednu ruku a zkroutil mu ji za zády. Druhou rukou mu vyjmuli z rukou nože.
"Zdrhnul jsi dřív, než jsem ti stihl dát nabídku, takže to udělám trochu opožděně," prohlásil blonďák. Byl z těch tří nejmladší, ale tvářil se jako vůdce. "Je to takovej obchod. Ty nám dáš peníze a my tě za to nezmlátíme."
"To není žádný obchod!" protestoval Kal a začal sebou zmítat.
"Pročpak ne? Něco za něco. Je to obchod. Tak co, bereš?"
Kal sebou na chvíli přestal házet. "Kolik peněz?" zeptal se, přestože nemohl postrádat ani jedinou minci. Bylo pro něj překvapením, že se s ním tihle kluci snaží domluvit alespoň nerozumně, když už ne rozumně.
"Všechny, co máš." Vlastně to čekal, přesto to byla rána pod pás. Málem se mu podlomily kolena.
"Nemůžu vám dát peníze!" rozkřikl se. Byla by to katastrofa, kdyby přišel o všechny peníze. Bylo by to opravdu hodně špatné. Horší než špatné. Nedokázal si představit, co by dělal. Ale vypadá to, že brzy bude mít možnost to zjistit, protože proti těmto třem klukům nemá moc velkou šanci. "Nejsou moje!"
"Tos je někde ukrad nebo co?" podivil se jeden z kluků.
"Ne!"
Blonďák čekal, jestli to Kal ještě nějak nevysvětlí. Když se k tomu neměl, pomyslně nad tím mávl rukou a začal mu prohlížet kapsy.
"Ne!" vyjekl Kal a začal sebou škubat. Kluk mu odepnul z opasku nože i s pouzdry a připnul si je na svůj opasek. Když se znovu sehnul, aby mu prohledal kapsy pláště, Kal ho udeřil kolenem do brady. Kluk se bleskurychle narovnal. V oku měl vztek. Napřáhl ruku a tvrdě ho praštil pěstí do tváře. Bylo to ještě silnější a bolestivější, než Kal očekával. Až se mu zatočila hlava.
"Mám to brát tak, že nepřijímáš naši nabídku?" zeptal se blonďák ledovým hlasem.
"Své peníze vám dobrovolně nedám!" Bolelo to, když hýbal ústy.
"Proč jsou všichni lidi tak hloupí?" postěžoval si kluk. "Přece je lepší bejt okradenej než okradenej a zmlácenej, ne? Ale takhle to aspoň bude zábava." Děsivě se usmál. A vrazil mu koleno do břicha. Kal se bolestně zkroutil a lapal po dechu.
"No tak, seš přece rozumnej. Když se nebudeš bránit, bude to lepší pro všechny," řekl kluk a pokračoval v prohledávání kapes pláště. Našel láhev. Otevřel ji a přičichnul k ní v naději, že by to snad mohl být alkohol. Když zjistil, že je to jen obyčejná voda, zahodil ji i víčko na opačné strany. Pak pokračoval. Usmál se, když mu v dlani zachřestil těžký váček. Jeho výraz se změnil z vítězoslavného na velmi udivený, když ho otevřel. "Ty vole, to je prachů!" zvolal a začal si obsah váčku sypat do dlaně. Kal taky čuměl. Vůbec ten druhý váček neotvíral, nevěděl, kolik v něm je. Zbývající dva kluci natahovali krky, aby to taky viděli. "Kdes, kurva, přišel k tolika prachům?" divil se jeden z nich.
"Nejsou moje..." zasténal potichu Kal. Cítil se ještě mnohem hůř, když věděl, kolik tam bylo peněz. Svět by se musel postavit na hlavu, aby ho ta kouzelnice nepotrestala za to, že přišel o tolik peněz.
"Jsme boháči!" volal nadšeně druhý kluk.
"Začínám mít dobrou náladu," usmál se blonďák. "A víš, co dělám, když mám dobrou náladu?" Usměv přešel v děsivý škleb.
"Ne..." odpověděl chabě Kal, protože měl pocit, že se to od něj očekává a bude lepší, když to udělá. Cítil se strašně. Měl pocit, že by si snad i zasloužil, aby ho zmlátili, za to, že se nechal připravit o tolik peněz.
"Biju lidi," navázal kluk. "A taky je občas mučím."
To se Kalovi zdálo trochu postavené na hlavu. "A co děláš, když máš špatnou náladu?" musel se zeptat.
"Biju lidi. Ale s jiným výrazem tváře." Kluk se zasmál vlastnímu vtipu.
"A jakou musíš mít náladu, aby jsi lidi nebyl?" Tentokrát se Kalovi do utrápeného a flegmatického tónu hlasu připletla i špetka nenávisti. Nenáviděl násilí a člověk, co bije lidi pořád, mu připadal jako vrchol všeho zla.
"Víš... Já mám vlastně vždycky náladu někoho zmlátit," odpověděl kluk s ještě děsivějším úšklebkem, než jaké předváděl předtím. "A právě teď nemám náladu tlachat, ale podívat se, jestli nemáš eště nějaký prachy a pak tě zmlátit." Kalovy vyhlídky do budoucna nebyly moc příznivé.
Věděl, že snažit se bránit by bylo zbytečné a vše by to jen zhoršilo. Stejně mu už vzali většinu peněz. Kluk se zatvářil zklamaně, když se z druhého váčku, který našel, vykutálely jen drobnější peníze. Asi aby si to zklamání vybil, udeřil Kala pěstí do břicha. Ale i ten pohyb působil zklamaně a nebylo v něm dost vášně. Každopádně to stále bolelo. Pak potřásl hlavou, aby se vzpamatoval. Zastrkal si peníze do kapes. Divoce se napřáhl, aby dal Kalovi pěstí do nosu, ten však včas sklonil hlavu. Kluka to nejspíš naštvalo a kopnul ho kolenem do brady, jako to dřív udělal Kal jemu.
"My si chcem taky bouchnout," stěžoval si jeden z kluků.
"Jo, nemysli si, že si všechnu zábavu užiješ sám, Zepe," přidal se druhý.
"Dobře, však můžete," svolil Zepe. "Dělejte si s ním, co chcete. Nikdy jsem neřek, že ho musíte držet a přihlížet."
Kluci si vyměnili pohledy. Pak Kalem svorně mrštili proti zdi a povalili ho na zem. Jeho setkání s jílem bylo krátké a bolestivé. Stihl naklonil hlavu na stranu, aby si nezlomil nos.
Měl dlouhou praxi v tom, jak se nechat zmlátit tak, aby to co nejméně bolelo. Jednou z věcí, kterou se naučil, bylo, že když už leží na zemi a nevidí možnost útěku, je nejlepší schoulit se do klubíčka, krýt si rukama hlavu a čekat, až je to přestane bavit. Než to stihl uskutečnit, dostal ještě od jednoho z kluků další kopanec do břicha do sbírky. Pak už to přestal počítat. Jen tiše skučel a přál si, ať už odejdou, ať už odejdou, ať už toho nechají...!
V jednu chvíli ho někdo uchopil za vlasy a zvedl mu hlavu. Otevřel jedno oko a hleděl z oka do oka Zepemu.
"Seš docela dobrá oběť, víš to?" vysmíval se mu. "Skoro vůbec se nebráníš. Zkusils to jednom jednou. Většině lidí to nedojde tak rychle." Ušklíbl se. "A víš co? Hned jsem věděl, že takovej budeš. Máš ve tváři vepsaný 'snadná oběť'" Zamračil se a zatřásl mu s hlavou. "No? Nic mi na to neřekneš?"
"Už je to skoro rok, co mě někdo naposledy takhle zbil..." zaskuhral Kal. "Skoro jsem zapomněl, jaké to je..." V očích měl nepřítomný pohled.
Zepe jeho hlavou znovu zatřásl. "Hej, to nenavazuje na to, co jsem říkal já," stěžoval si. "Ale budiž." Udeřil jeho hlavou do hromady odpadků, pod kterou se někde skrývala zem, a vstal.
"Kluci, už mě to nějak nebaví," řekl.
"Jo," souhlasil jeden z nich. "On tady jen tak leží a nehejbe se. To není žádná sranda."
"Mohli bysme ho dotáhnout do úkrytu a nějak ho mučit," navrhoval druhý kluk.
"Mohli bysme ho svázat a mučit ho hlady," přidal se druhý kluk.
"Mohli bysme do něj nalejt kýbl vody, aby se poblil." Už jen z toho pomyšlení se Kalovi zvedal žaludek. Teď dostal vážně strach. Byli by toho vážně schopní?
"Ne," promluvil Zepe. Kalovi spadl kámen ze srdce. "Máme přece prachy," připomněl jim a zacinkal váčkem v kapse. "S těmi si užijem zábavy dost. Mimochodem, máte smůlu, že stojíte na druhý straně. Bylo strašně zábavné sledovat jeho výrazy, když jste navrhovali ty věci." Krátce se zasmál. Kalovi ten smích připadalo mírně nepříčetný. "Tak za co utratíme ty prachy?
Co byste si přáli? Já si vždycky přál mlátit lidi a to si za peníze nekoupím. Stejně to už mám."
Zepe si do Kala naposledy kopl, jakoby na rozloučenou, a pak prostě odešli. Odešli... a nechali ho tam ležet. V bolestech. A bez peněz.
Kal omámeně sledoval, jak odcházejí.
Sebrali mu všechny peníze! Kouzelnice ho zabije! A co Woem? Co udělá s ní? Bude ji muset někde nechat...
Bylo to hrozné. Bylo to téměř nejhorší, co se mohlo stát. Bylo to katastrofální. On o ty peníze prostě nesměl přijít a on o ně přišel!
Schoulil se do ještě pevnějšího klubka. Ležel tam na zemi, v hromádce odpadků, a jeho tělo se otřásalo tichými vzlyky.
Selhal. Všechno bylo špatně. Všechno! Bál se, že až to kouzelnice zjistí, zmlátí ho i ona.
Ležel tam dlouho. Vzlykal a doufal, že je to jenom další z těch děsivých nočních můr, ze kterých se občas v noci budí. Doufal, že až otevře oči, zjistí, že leží na pohovce a vedle něj sedí Tim a se starostlivým výrazem se ho ptá, proč pláče. Ale věděl, že ať bude otvírat oči, jak chce, nikdy se to nestane skutečností. Cítil bolest v břiše, jak ho tam několikrát kopli. Jeho pravá tvář, kterou si odřel o zeď, krvácela. A po celém těle měl spoustu modřin... Ta bolest byla skutečná. Až moc skutečná. To nebylo něco, co vám může přivodit noční můra, jedině lidská krutost. Ale horší bylo vědomí, že zklamal. Dostal jednoduchý úkol a dokonale to pohnojil. To mu kouzelnice nikdy neodpustí.
Ležel na špinavé zemi a jeho tělem otřásaly tiché vzlyky. Ležel tam dlouho...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yone Yone | Web | 17. října 2010 v 20:15 | Reagovat

Ne! To není možné! Proč je to tak dokonale napsané! Achjo, To jak.. tak úžasné! Nejlepší věc, co jsem četla nejmíň.. nevím jak dlouhou poslední dobu. Tak úžasné! Miluju tuhle kapitolu! Ach ne… cítím se teď jako takový salát! Umíš psát o týrání postav lépe než já! Umíš popisovat emoce lépe než já, mě se pořád opakují slova. Jaaaj! Takhle Kapitole Kopie, to bylo něco jako ušitého na míru pro mě! AAAHHHH! Tak úžasné, tak dokonalé! Kyyaaaaaaa!!! :D :D Né, já se z toho zblázním! Musím si to vytisknout! ARGH! Proč teď nemůžu?
Jaaaaaj! Já ani nevím co psát.. Zepe je strašně kůl postava. Trochu mi připomíná Teru, ale ten se chová stejně jinak.
KaTheo, ty umíš tak dokonale psát! Myslím, že  z tebe jednou bude slavná spisovatelka, protože jsem nikdy na internetu nečetla nic, co by se mi tolik líbilo jako Kopie. (jaj.. proč se mi zdá, že se tenhle můj komentář podezřele blíží tomu, co jsi tehdy napsala mě? Ale ty si to zasloužíš víc. Miluju tvojí povídku. Miluju to, jak píšeš! Né, já se opakuju... Když ono je to tak nádherně napsané! Já… nikdy bych nic takového nenapsala- a kdyby jo, trvalo by to měsíc, tys to napsala za jediný den. Jak je to možné? Asi se půjdu zakopat. Né, to nesmím.. v téhle náladě spíš budu dneska celou noc psát a snažit se zlepšit, abych ti sahala alespoň po kolena. Ne, pryč s těmihle řečmi. Proč je tanhle komentář samé „ne“? XD Každá moje věta musí začínat ne.. to je vidět, jak si protiřečím svými mylšenkami. Ale moje myšlenky o Kopii si neprotiřečí, těm to všem přijde úžasné!) AAAAAH! Mě se takhle kapitola tak líbí!
Jak jsi popisovala jak ho zmlátili. To bylo tak skvělé! O tuhle kapitolu mám Kala radši! Vždycky jsem ho měla ráda, ale teď povýšil asi na moji nejoblíbenější postavu z Kopie! Líbí se mi, jak Zepe řká, že má Kal ve tváři vepsáno „snadná oběť“. A taky se mi líbí, že se směje smíchem, co Kalovi přijde mírně nepříčetný. To je ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥ Achjo.. už proto ani nenacházím slova. To jen dokazuje, jakou mám já mizernou slovní zásobu. Né… dneska už si ani nebudu moct přečíst vlastní úryvek z druhé kapitoly.. protože oproti tomuhle je hrozně… ubohý.
Tuhle kapitolu si vytisknu a nalepím si ji do deníčku! Né že bych si psala deníček nějak často, ale mám v něm vložené věci, co pro mě mají nějaký citový význam.
Ha…. Tohle bude asi nejdelší komentář, co jsem ti kdy napsala. XD

2 Lizz Lizz | Web | 17. října 2010 v 20:18 | Reagovat

xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD Ne pardon, ono to asi nemělo být vtipný, ale já si nemůžu pomoct..xD Já se musím nehorázně smát :D A vlastně ani pořádně není čemu :D Možná bych měla Kala litovat, ale mě to oparvdu přišlo spíš vtipné :D
Možná je to známka psychopatismu :D
Laždopádně ty Zepeho řeči o tom, kdy mlátí a nemlátí lidi a co si za peníze nekoupí byly bezkonkurenční :D Prostě...xD :D:D:D Ne, to nejde :D Tohle by mě zabilo :D :D
Výorná kapitola :D A budu se těšit na tu další :D :D
Prej pokud jste psychouši, užijte si to :D :D :D
Užila jsem si to :D Díky :D

3 Acris Acris | Web | 17. října 2010 v 20:31 | Reagovat

Ty seš ale borec, KaTheo, b-o-r-e-c xDD
Ale né, já jsem se snažila nesmát.. Kal si to nezaslouží, vždyť za nic nemůže.. Ale když ono to prostě nešlo 8D

"On tady jen tak leží a nehejbe se. To není žádná sranda." Whaha xDDDD.. Klid, klídek!

Já vím, že jsem říkala, že si to přečtu zítra ještě jednou a komentář napíšu až potom.. Když já jsem v rauši xD.. a prostě ho musím napsat, i když nebude dávat smysl.. A stejně si to přečtu ještě jednou :3 (minimálně)

Chvíli jsem si říkala, jestli tam nepřijde Woem a nepokusí se Kala zachránit, ale myslela jsem si, že takové klišé nenapíšeš.. Je dobře, že si ho nechala.. Tak jak jsi ho nechala xD
Ale stejně jsem zvědavá, co s ním bude dál..

Jó, a jen tak mimochodem.. "Doufal, že až otevře oči, zjistí, že leží na pohovce a vedle něj sedí Tim a se starostlivým výrazem se ho ptá, proč pláče." Tady jsem se přestala psychoušky  usmívat.. :3 :3 :3

No prostě dobře ty, psychoušku xD

4 Vivi Vivi | Web | 17. října 2010 v 22:17 | Reagovat

Je to kruté, to je pravda.
Ale násilné scény umíš popisovat dokonale. Teda, umíš popisovat i jiné, ale když mám soudit podle sebe, tak já bych něco takového nikdy napsat nedokázala, možná se bojím násilí i ve slovech nebo co.
Ale dost o mě, tohle je o tobě. A tohle se ti nehorázně povedlo. Tak gratuluju.
A doufám, že další kapitola bude hodně brzo, protože tohle může pokračovat všelijak :)

5 Akiko Akiko | Web | 18. října 2010 v 17:24 | Reagovat

Překvapuješ mě čím dál víc... =D Tuhle kapitolu jsem si užila, ostatně asi jako všichni... =D Je to napsané opravdu hezky, takovej přesnej a výstižnej popis, dovedla jsem si u toho představit, jak chudáka Kala mlátili... =D Opravdu se nemůžu dočkat, co se bude dít dál, je to čím dál tím zajímavější =D

6 Skye Skye | Web | 18. října 2010 v 17:29 | Reagovat

Tahle kapitola byla drsná! Chudáček Kal. Bylo mi ho dost líto.
Napsala bych víc, ale nějak nemám slov xD

7 KaThea KaThea | Web | 19. října 2010 v 17:25 | Reagovat

[1]: Do prdele! Do prdele, mě to tak sereeeee!! Už jsem pro tebe měla skoro napsanouu odpověď, a byla dost dlouhá, a smazalo se mi to! DX Já vím, že už tě to musí nudit, protože se mi to stane skoro vždycky, když tu něco píšu. XDDDDD Ale teď mě to vážně nasralo! Argh. Dnes nemám tolik času, abych se nechala o půl hodinu připravit tím debilním kompem a vlastní debilitou. X( Jaj... Mě to tak nasralo! Jaj... Možná se to pokusím napsat ještě jednou, ale v tuto chvíli se mi moc nechce... Jdu se uklidnit obrázky od PrinceAllie a pak to zkusím. XD

8 KaThea KaThea | Web | 19. října 2010 v 22:06 | Reagovat

[1]: Tak já to jdu zkusit napsat znova. XD A teď už nebudu tak blbá a budu si to zálohovat. Já to půjdu psát rovnou do Wordu.

Psala jsi už někdy o týrání postav, že to říkáš tak jistě? :D

Taky si myslím, že je Zepe dooost dobrá postava.  :D ("Dobrá" už mě znamená "zajímavá a promyšlená".) Toho bych při sčítání postav rozhodně počítala. Je to možná nevětší psychouš z celé Kopie. :D Zepe sice lidi nezabíjí, ale to neznamená, že nemůže být velký psychouš. Ale Iks je asi větší. :D

Ale tys taky moc internetových povídek nečetla, tak to nemůžeš takhle posoudit...  A taky to nemůžeš porovnávat s internetovými povídkami. Jestli se bavíme o tom, jestli někdy něco vydám, musíš porovnávat se skutečnými, papírovými knihami. Pak je jasné, jestli mám šanci nebo ne... Abych měla aspoň malou šanci, musela bych se mnohem víc snažit a na to já nemám dostatek vůle...
Nejdřív jsem se zarazila u toho, jak jsi řekla, že jsem to napsala za jediný den. :D Přišlo mi to divné, protože jsem zvyklá, že každou kapitolu píšu na části... Ale pak jsem si uvědomila, že jsem tuhle kapitolu vlastně opravdu napsala za den. A víš co? Myslím, že je to právě tím. (Nesnaž se přemýšlet, co je čím, to nepochopíš. XD) Čím delší text napíšu najednou, tím je lepší. Z několika důvodů. Vždycky mi trvá asi stránku, než se rozepíšu, a když tohle udělám za jednu kapitolu třikrát, nezbude z ní toho moc, co by za něco stálo... (... A ten druhý důvod jsem zapomněla. Do prčic! XD Grrr... Né, já si vzpomenu. Musím. XD Jo, už to mám! XD) Když se tam děje něco zajímavého, píšu rychle, dlouho a napíšu toho hodně najednou. Počítám s tím, že co baví psát mě, bude bavit číst i mé čtenáře. Ale nejdůležitější důvod, proč je tahle kapitola dobrá, je, že někdo zmlátil Kala. XD

Myslím, že když nad každou větou přemýšlíš půl hodiny, není pro tebe snadné vystihnout emoce. Když člověk píše napjaté scény, měl by psát rychle, co ho zrovna napadne... Když půl hodiny nic nepíšeš, ty emoce se ztratí.
No... Mě se teda ani nezdá, že bych ty emoce popisovala nějak skvěle. :D Zdá se mi, že jsem Kalovy pocity psala málo. Možná jsem se na ně mohla víc soustředit. Vážně jsem je popisovala málo. Ale já se do Kala hrozně vciťuju. Z přepisování téhle kapitoly jsem měla málem depku. XD Ne, to ne... Jen jsem měla pocit, že bych ji měla mít. XDD S ostatními tolik spojena nejsem, proto tak ráda týrám jen Kala. V mém případě je týrání Kala vážně spíš masochismus.
Nepíšeš pořád "ne". Ani bych si toho nevšimla, kdybys na to neupozornila. A pořád se mi nezdá, že bys to psala často. :D

Tys říkala, že ho budeš mít radši, až ho zmlátí. XD Ale co Tim? Asi změníš svou nejoblíbenější postavu, až se tam zase objeví. A co Iks? Ale ten se nepočítá, když tam není. :D
Tvůj úryvek určitě ubohý není! Vím to, protože jsi ho psala TY (a ty jsi autorkou Dětí Času)! :D

Hm... tenhle komentář asi fakt nejdelší je. :D

[2]: Já bych se tomu asi taky nehorázně tlemila, nebýt toho, že jsem to psala z Kalova pohledu a hrozně se do něj vciťovala. :D Zasmála jsem se jen, když Zepe řekl něco vtipného, jinak jsem z toho měla spíš špatnou náladu...
Hm... řekla, bych, že je to nejsmajlíkovatější koment, co jsi mi kdy napsala. XDD Tedy co se týče "hustoty smajlíků". XDD (Víš, jak to myslím... To je jako hustota obyvatel. XDD)
Nemáš zač, díky. :D

[3]: Já se ti nedivím a nemám ti za zlé, že ses smála. XD Já bych se taky tlemila, nebýt toho, že jsem se hrozně vciťovala do Kala... (viz odpověď pro Lizz... Ale tam jsem napsala prakticky to samé. :D)

... Proč ses přestala psychoušsky usmívat? To nechápu. XD

[4]: Díky. :) Zdá se, že jsi jediný ne-psychouš a člověk, co tuhle kapitolu bere vážně. XD

[6]: Hm... Že by další nepsychouš? Neříkám, že mně ho líto nebylo. Já... to neviděla takhle. Já to viděla víceméně z Kalova pohledu a... možná se našlo i nějaké místo pro nějakou tu sebelítost. :D Já... nevím. Já to nevidím jako čtenář ani jako vypravěč. Z větší částo to cítím jako Kal. A částečně jako sadistický/masochistický autor. :D

9 KaThea KaThea | Web | 19. října 2010 v 22:08 | Reagovat

[8]: Omg, co to je? To je asi nejdelší odpověď, co jsem kdy na svém blogu napsala. XD Pak se není čemu divit, že mě tak nasralo, když se mi to smazalo, když jsem měla napsanou už skoro celou odpověď pro Yone...

10 Acris Acris | Web | 19. října 2010 v 22:32 | Reagovat

[8]: Hej borec ty, taký dlouhý komentář :D :D

No proč, proč.. Protože je to hrozně rozkošné! :D :3 :3 *nic zakázaného si nemyslí* *a to není ironie* *vážně ne* xDD

11 Yone Yone | Web | 22. října 2010 v 15:41 | Reagovat

[8]: Jo... je to tím. XD Já týrací část psala... a taky se mi psala docela rychle, ale byl to úryvek z konce vytržený z kontextu. (a pak se se mnou Matty nebavil a měl deprese... bééé.. já myslela, že na moje postavy nemá vliv to co píšu a ono má! jaké překvapení a Teru na mě taky pak byl hnusnější než obvykle. On je zlý... občas se chová spíš jako můj imaginární nepřítel. Ale teď už zase ne, teď už je v pohodě jaj.. o čem to tu melu?)

Když.. já bych chtěla psát rychle, moc bych chtěla... když já mám vždycky výpadky slov. Nikdy si nemůžu vzpomenout na slova, co chci použít a pak se třeba deset minut snažím vzpomenout, jak zní jeden konkrétní výraz, který by to nejlpépe vystihl a... je to hrozné! přijde mi, že mám zoufalou slovní zásobu a stále používám stejné obraty.

Já Kopii taky srovnávám z reálnými knihami, protože internetové povídky nečtu. Většina interneových povídek je brak, když zahrnu úplně všecky... a některé taky nejsou dost dobré, aby se mi chtěli číst a jiné zase nejsou můj žánr. Kopie je momentálně JEDINÁ internetová povídka co takhle čtu. Veselé se nad tím zamyslet. XD Ale já na to nemám čas... A chci se věnovat i papírové četbě. Kopii ve své podstatě ani jako internetovou povídku neberu.

Já takhle dlouhou kapitolu taky někdy dokázala napsat za den... ale nebyla dobrá, protože jsem tehdy byla malá. XD Já psala za svůj život moc a moc povídek a kreslila moc a moc konixů. Ix dé.

Popisování emocí.. je hrozně důležité a ty tam ty emoce máš, i když to třeba není vysloveně řečené, protě tam jsou. Jsou z toho cítit.
Mě to nejde... zvlášť Tarovi pocit mi popisovat nejdou... protože on je divný. úplně ho nechápu. Kvůli tomu, jak jsem ho vpasovala do role hlavního hrdiny nemá tak dobře vypilovaný charakter (původně to byl psychouš.. v průběhu se změnil v klaďáka, který je ještě k tomu na začátku docela salát. ix dé) Kdybych psala třeba za Mattyho nebo za Teru, bylo by to jednodužší, ale ani jeden z nich vzhledem k jejich postavení v příběhu by nemohl být hlavním hrdinou. ARGH... zase melu o sobě. XD možná jsem ještě chtěla něco říct, ale nevím co.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama