Kopie - 27. kapitola

28. listopadu 2010 v 20:21 | KaThea |  Kopie
Nemám čas nic psát, musím si jít přečíst nouty! XDDD (Zajímalo by mně, kolik lidí ví, o čem mluvím. XD Asi všichni, co mají tu smůlu, že mě občas potkávají na ICQ nebo na Skypu. XD)
Mimochodem, dočkali jste se! :D Komu se po něm stýskalo...? :3


________________________________________________________________________________


Stará kouzelnice seděla u kuchyňského stolu, bafala ze své dýmky a oknem sledovala  fialovovlasého chlapce, jak sedí na studni, pohupuje nohama a kouká do země. Pomalu vstala a se slabým zavrzáním otevřela zadní dveře.
"Ať tam nespadneš," napomenula ho.
Tim sebou trhl a seskočil na zem.
"Už-už jdu pracovat! Už jdu..." vypískl nervózně.
"Nemusíš. Pojď radši na večeři."
Tim se zarazil. "Vy jste udělala večeři?" divil se.
"No, ano. Nechci ji mít celou mokrou a přesolenou," pousmála se stařena.
Tim zahanbeně svěsil hlavu.
"Nestůj tam a pojď."
Tim poslechl a cestou si utíral uplakané oči.
"Neboj, určitě se vrátí," prohlásila kouzelnice utěšujícím hlasem, když ji míjel ve dveřích.
"Tak proč už tu není?" kňoural Tim.
"Asi se jen někde zdržel. Třeba mu vždycky ujel dostavník."
Tim zavrtěl hlavou. "Zas takový trouba to není. Muselo se mu něco stát."
"On se z toho určitě dostane," uklidňovala ho kouzelnice a podala mu kapesník.
Lehkou večeři jedli mlčky. Když se ozvalo váhavé zaklepání na dveře, Tim se málem udusil. Když mu stará kouzelnice pomohla párem ran do zad, šla otevřít.
Za dveřmi na prašné zemi se skloněnou hlavou klečel Kal. A hned spustil: "Omlouvám se! Omlouvám se, že jdu tak pozdě. Omlouvám se, že jsem dopis nedoručil včas. Omlouvám se, že jsem přišel o moc peněz. Omlouvám se za všechno!"
Stará kouzelnice se zamračila a šťouchla do něj špičkou boty.
"Přestaň ze sebe dělat pitomce a vstaň."
Kal ji poslechl. A v tu chvíli se na něj vrhl Tim a málem ho povalil na zem.
"Kaleee! Kde jsi byl tak dlouho? Měl jsem o tebe strach. Blbče!"
"Au! Nemačkej mě tak. Bolí to!"
Tim ho pustil a prohlédl si ho pozorněji.
"Proboha, co se ti stalo?!" vyjekl zděšeně. "Vypadáš, jako by tě někdo zmlátil!"
"Nóó... Tak nějak."
"To jako, že tě někdo doopravdy zmlátil?" Tim se zatvářil ještě vyděšeněji. "Chudáčku, to muselo bolet!" A znovu ho sevřel.
"Aaú! Bolí to víc, když mě tak drtíš!"
"Kdo to byl?!" zaječel Tim, jako by ho neslyšel, a po tváři se mu znovu začaly koulet slzy. "Já ho zabiju!"
"To není třeba, už jsme to s nimi vyřídili," řekl Kal a snažil se Tima od sebe odstrčit.
Kouzelnice se zamračila. ",My'? Kdo ,my'?"
"To je na dlouhé povídání," povzdechl si Kal. "Pojďte se na to radši posadit dovnitř."
Chronologicky jim objasnil, co se za celou tu dobu dělo. [*Asi bych neměla používat slova, kterým nebude nikdo rozumět, co? xD] Stručně jim vypověděl, jak ho přepadli lupiči a jak pomohl Woem, ale její záhadnou moc z toho vynechal. Řekl jim, že omlel a probudil se až ráno, a proto nemohl doručit dopis včas. Vysvětlil jim, že Woem nemá žádné peníze, ale chce jim to splatit, až nějaké sežene. Pak vyprávěl o tom, co zažili v Dulvinu s tím, že většinou se omezil pouze na stručné: "zmlátili mě a okradli". Když jim ukázal zranění od vlastního nože, trvala kouzelnice na tom, že mu to musí hned zašít. Kal protestoval, že Woem čeká venku a že ji nemůže nechat tak dlouho čekat. Stará kouzelnice mu na to řekla, že jestli se bojí bolesti, může se pokusit mu ránu zacelit magií. Bude to i rychlejší, takže Woem může počkat. Kalovi nezbývalo, než se podvolit.

Probudil se na pohovce se zjištěním, že ke všem jeho malým i velkým bolístkám, kterých nebylo málo, se přidala ještě bolest hlavy.
Zmateně se rozhlédl. "Co se stalo?" Bolestně se zamračil. "A proč mě tak bolí hlava?"
"Praštil ses do hlavy, když jsi ztratil vědomí," odpověděl Tim úzkostlivým hlasem. Tvářil se starostlivě.
"Promiň, nečekala jsem to, nestihla jsem tě zachytit," ozvala se kouzelnice. "Při takovém jednoduchém zákroku lidi obvykle neomdlévají. Asi to bude tou ztrátou krve."
Kal si nemyslel, že by to bylo jen tím, ale mlčel. Sundal si z čela mokrý kapesník a posadil se.
"Musím jít za Woem," řekl.
Když příliš rychle vstal, zatočila se mu hlava a musel se přidržet opěradla židle, aby neupadl.
"Nikam nepůjdeš, teď budeš ležet," zadržela ho kouzelnice. "Máš spoustu zranění."
"To Woem taky!" vykřikl Kal.
Čarodějka ho zatlačila zpátky na pohovku.
"Neřekla jsem, že tady může zůstat."
"Proč ne?" kňoural Kal. "Ona vám zaplatí..."
"A co je ta tvá Woem vůbec zač? Umí něco?"
"No... umí spoustu zvláštních věcí. Je to elementaristka."
Výraz staré kouzelnice se náhle změnil. Narovnala se a chvíli mlčela. Z jejího obličeje se nedalo vyčíst vůbec nic. Pak řekla: "Dobrá, ať tu zůstane."
"J-já pro ni zajdu!" vyhrkl Tim.
"To nepůjde," řekl Kal, "před tebou uteče. Ona se cizích lidí bojí."
"A ty pro ni nejsi cizí?" mračil se Tim.
"Byl jsem, ale už nejsem," odpověděl Kal s lehkým úsměvem a opět se zvednul z pohovky.
"Nemysli si, že jsem s tebou skončila," ozvala se kouzelnice. "Neuzavřela jsem ti ránu pořádně. Radši ti ji zašiju ručně. Zatím jsem ti ji obvázala."
Kal se podívat na svou paži a zjistil, že mluví pravdu.
"To jsem byl v bezvědomí tak dlouho?"
"Ne, jenom pár minut," odpověděl Tim.
"Můžu ji sem přivést?"
"Ano, jen běž," popohnala Kala kouzelnice.
Kal vyšel do teplého, stále ještě letního dne. Rozhlédl se po zeleném lese. Zahlédl veverku, ale nikde ani náznak lidské pleti nebo zelených vlasů.
"Woem?" zvolal do ticha rušeného jen zpěvem ptáků a šuměním listí.
Ohlédl se. Tim vykukoval ze dveří a s očekáváním ve tváři ho pozoroval.
Popošel dál. "Woem?" zkusil to znovu.
Našel ji, jak se krčí za jedním stromem a trpělivě čeká.
"Ahoj, Woem," něžně se pousmál a posadil se vedle ní. "Tak jsem domluvil, že tady můžeš zůstat. Pojď se seznámit s mými přáteli."
Woem po něm vyslala vystrašený pohled, jako by ho prosila o pomoc.
"Nemusíš se bát, jsou to hodní lidé," uklidňoval ji Kal.
Pomohl jí na nohy. Tim trpělivě čekal, až k němu dojdou. Pak napřáhl ruku na potřesení a vesele se představil stejně jako dřív Kalovi: "Ahoj, já se jmenuju Sulio Sam Sigi Sandy Sylvia Sean, ale říkej mi Tim."
Woem ho obdařila trochu vystrašeným pohledem.
"Tohle je Woem," představil ji Kal, protože ona to za sebe udělat nemohla. "Woem, tohle je můj kamarád Tim."
"Woem?" opakoval Tim a spustil ruku. Tentokrát měl poněkud rychlejší chápání, než když potkal Kala. "A jak dál?" Kala napadlo, proč se vždycky ptá na příjmení. Možná chce mít jen pocit, že nemá o tolik delší jméno.
Woem s Kalem si vyměnili pohledy.
"No, já vlastně neznám její příjmení," přiznal Kal.
"A proč mi ho neřekne sama? Je němá?"
"No… tak trochu. Nemluví s cizíma lidma ani před cizíma lidma. Slyšel jsem ji mluvit jen se mnou. Až po tom, co jsem si získal její důvěru."
Kal se náhle zapotácel a musel se přidržet Woem a málem se svalili oba.
"Co je, Kale, je ti něco?" staral se hned Tim.
Kal se jednou rukou držel za hlavu a druhou se stále přidržoval Woem. Přes všechnu tu bolest, kterou cítil, její moc vůbec nevnímal.
"Motá se mi hlava," odpověděl.
"Pojď si lehnout," nabádal ho Tim úzkostným hlasem a vedl ho dovnitř, kde ho uložil na pohovku. Woem zůstala stát zmateně venku a nevěděla, co má dělat. Nakonec si šla zase sednout k tomu stromu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yone Yone | Web | 28. listopadu 2010 v 21:09 | Reagovat

kudůůůůůůůůůůůů!

Jééééé... Tim. :D Mylslela jsem si, že tu bude. Vlastně jsi to skoro říkala. Ale myslela bych si to i tak. Jéééé.. tahle kapitola se mi líbila. A byli i docela dlouhá. Jéééé... šití! Mám celkem ráda šití za živa. *představuje si to na sobě. Jaj, to jsem ještě nezažila... určitě to dost bolí. 8D Ale v příběhu je to fajn* Omdlévání je fajn. Bolest je fajn.. všecko je hrozně fajn...

Co se stalo s mojí slovní zásobou. Jaaaaj. To se mi líb. Líbí se mi Kalova "alergie na magii". Líbí se mi plačící Tim. (už jsem přešla z "je fajn" na "líbí se mi")
Tim se chová fakt hodně mladý... když si vezmu, že je jako moje sestra. Z téhle kapitoly bych mu typovala deset. Ale když mluví Damian, tak je naopak hodně inteligentní... No, ono je to taky tím, že se bojí o Kala, že se chová tam malý...

Hmmm... hele! nová anketa. Ale stejně si myslím, že i normální lidi budou hlasovat, že jsou podivní. Tyhle ankety nejsou fér. Všichni si o sobě myslí, že jsou "divní" i ti normální. Být divný je "in".

2 KaThea KaThea | 28. listopadu 2010 v 21:39 | Reagovat

[1]: Mohla být kratší, ale pak jsem zjistila, že to je jen pět stránek, tak jsem to ještě prodloužila. :3
Šití za živa? XD Tohle není žádné šití za živa. XD Tedy prakticky je, ale neříkala bych tomu tak. XD

Neříkej tomu alergie na magii! (Desátá strana Cesty legendy ve Světě bez jména byla... přinejmenším zajímavá. o__O) Ono je to... něco jiného. XD Klidně si tomu říkej alergie na magii, a vlastně je to i docela výstižné, ale oni tomu tak neříkají. xD (Já pro to mám speciální název... Tedy speciální název pro člověka, co je citlivý na magii. Ten název je divný, ale já už si na něj zvykla a nedokážu vymyslet lepší. xD)

Tim se nechová jako malý! xD To se ho nesnažím hájit, ale když ho porovnám s chováním své sestry, připadá mi, že se chová fakt docela dospěle. XD No, v téhle kapitole zrovna ne. Ale jinak mám pocit, že se nechová jako trochu starší.

Myslím, že normální lidi, co si hrajou na divné, nebudou prohlašovat, že normální lidi jsou méněcenní. Hmm, ještě nikdo nehlasoval, že všichni lidi jsou si rovni. o_O To jsou všichni tak... *nenašla vhodné slovo*? Ale jsou to zatím jen tři hlasy.

3 Yone Yone | Web | 28. listopadu 2010 v 22:01 | Reagovat

[2]: Tak to je dobře, že je delší. 8D

No dobře... tak to není šití za živa... Ale copak mu to boudou umrtvovat? O_O To asi ne. A mrtvý taky není... takže mu to bodou šít za vědomí-za živa?

Já si nepamatuju, že by něco takovéhé ve Světě bez jména bylo. Ale taky jsem ho nečetla celý a všechen.
Vlastní slovo! *to mi připomíná těch několik desítek vlastních slov, co musím vymyslet. (přeháním... ale bude jich alespoň deset. Jméno školy, názvy míst a další speciální názvy pro některé věci.)

Tim se nechová jako malý, ani jako velký v porovnání s reálem. Postavy v příbězích se málokdy chovají jako jejich reální vrstevníci. Ale v téhle kapitole se choval na svůj věk na postavu v příběhu dost mladě. (vem si, že je starý jako Harry ve trojce. XD)

Budou. Myslíš, že je víc divných lidí než normálních? já myslím že ne... lidi v anketách hlasujou pro to, co se jim líbí, nebo co si myslí.. nemusí to být pravda. Proto už 3 lidi (kromě mě) hlasovali, že jsou divní. A ta odpověď bude vyhrávat i nadále... to je jasné.

4 Andii (Kay) Andii (Kay) | Web | 3. prosince 2010 v 20:27 | Reagovat

Ahoj :) ...no za prvé se ti chci omluvit že píšu sem, ale nenašla jsem nic na "reklamy" nebo tak :D tak promiň za spam x(

Jinak jsem ti to chtěla napsat na icq, ale nějak jsem tě na něm v poslední době nezastihla. Už jsem to psala na stránky i Yone, takže si to možná už četla, ale možná ne tak ti to píšu :D ..No ZASE jsem si založila blog. Já vím že je to otravné už se mnou, ale tentokrát jsem ho založila s podstatně jinýma úmyslama.

Jelikož je už dlouho a tak, tak nemusíš na můj blog vůbec chodit, protože když jsem zrušila ten poslední zanevřela jsem v podstatě úplně na všechno i na čtení toho tvého. Jen mi přišlo dobré (když jsme pořád ještě jakoby v kontaktu), abys věděla že něco takového mám. Kdybys na něho třeba někdy potom narazila...

Ještě jednou se omlouvám za spam x)

5 Andii Andii | Web | 3. prosince 2010 v 22:07 | Reagovat

Chvíli jsem přemýšlela jestli odepsat sem nebo ke mě,ale tak napíšu to sem :D Psát teda asi budu, už jsem něco načala, teď už jenom aby mi to vydrželo :D
Jinak předtím jsem toho moc nepočetla, protože jsem měla špatné...hodně špatné období x( ...ale teď jsem se z toho jakš takš vyhrabala :D no a kvuli tomu jsem si založila blog...poněvadž nemám moc nikoho do koho bych mohla cpát ty svoje úvahy a blbosti co jsem vymyslela, tak jsem si ho musela udělat. Akorát ho teď neberu jako blog, ale místo kam něco hodím, když potřebuju. Proto je tam jen pár rubrik a nemám tam ani shout jak jsem měla...a zatím je tam jen hodně málo článků :D
ale co..hlavně že mám z něho radost :) :D
Jak se koukám, tak ty si v psaní pokročila hodně :) (to asi jen tak nedoženu :-D), ale při mých volných chvílích se do toho zase vrhnu..
Jinak jsem zase Andii..to mě prostě "vystihuje" :-D už jsem si aji nějak zafixovala :-D

6 Skye Skye | Web | 4. prosince 2010 v 17:20 | Reagovat

Hmmm, tak jsem se po dlouhé době odhodlala napsat komentář (přiznejte se, komu jsem chyběla? xD)
Tahle kapitola se mi líbila. Byla tak hezky optimistická. Už se mi po Timovi stýskalo :3
Jsem zvědavá, co bude dál :)

7 KaThea KaThea | Web | 4. prosince 2010 v 18:58 | Reagovat

[6]: Já napsala optimistickou kapitolu? O_O Jááj... No, mně moc optimistická nepřijde. XD Ale jsem ráda, že tam aspoň vypadá. :D Kal je rád za každou kapitolu, kde netrpí. xD Ale nezdá se mi, že by se tady měl zrovna dobře, fakt. XD

No jó... Vy teď vlatně vůbec netušíte, co by se mohlo dít. o_O Whahaha. >8D (Nechápu, na co tem smích. XD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama