Kopie - 46. kapitola

13. února 2012 v 23:51 | KaThea |  Kopie
Radši ani nechtějte vědět, jak dlouho nebyla kapitola.
*teď se určitě všichni šli podívat*
Sdílím vaše zděšení.
Radši ani nepřemýšlejte, jak dlouho by nebyla nebýt Yone. Můžete jí děkovat. A nebo mě jít vydírat sami. xD (Ne, že by mě vydírala. Ale je to jeden ze způsobů, jak získat kapitolu. xD)


Edit: Pod kapitolu jsem přidala ilustraci od Yone.↓ :3


____________________________________________________________________________________________________________


Vstoupili do lesa a po pár metrech začali stoupat vzhůru. Světla v porovnání s loukami ubylo, ale zatím nijak razantně. Stíny listů vytvářely na zemi pod jejich nohama vzory. Když zafoukal vítr, po zemi zatančila světélka. Listnaté stromy se právě začínaly odívat barevně. Hlínu pokrývaly vrstvy suchého listí lstivě zakrývající kořeny, které na mnoha místech trčely ze země.
Po chvíli se jim ztratil vchod do lesa a divočina je obklíčila docela. Zůstali sami s ptáky, hmyzem a chlorofylem. I přes zdání opuštěnosti je ve skutečnosti obklopovalo více života nežli ve městě. Celá krajina žila a dýchala. Zdvíhaly se plíce lidí, zvířat i ptáků; stromy, keře i kořeny, to vše dýchalo.* Ve větvích pípali, pískali a cvrlikali ptáci. Někde z dálky bylo slyšet datla, jak koná svou práci. Třebaže okolní lesy se oku jevily krásné, čišela z nich tichá hrozba. Listí se houpalo do rytmu vánku a zpívalo jazykem, kterému nikdo nerozumí. Třeba se je pokoušelo varovat, kdo ví. Možná mu naslouchala elementaristka, ale ta to nikomu nepoví.
Iks vedl výpravu a šel v čele. Woem se držela vzadu, až za Kalem a Timem. Zřejmě jí kruh lidí naháněl větší strach než pobyt na Monhenu. Valdor si Safróa držel před sebou a dával pozor, aby to bylo dostatečně daleko od druhého Tima.
První porušil mlčení Tim: "Bude tady zase ten černý les?" pípl.
"Černý les?" opáčil Iks nechápavým hlasem.
"Ten les s černými kmeny a oranžovým listím, kde se dějou divný věci," upřesnil Tim.
"Takový lesy bývají většinou až v té třetí části. V tom prostředním kruhu, jak jsem vám ukazoval."
"Myslím, že máte na mysli Vysoký Monhen," poznamenal tiše Valdor.
"Nemám ponětí, kde je nějakej Vysokej Monhen. Vy máte teoretický znalosti, já praktický."
"Vysoký Monhen je ta hlavní hora. Je tam výrazně vyšší koncentrace magie. Bylo by dobré vědět, až se tam dostaneme."
"Já myslím, že to poznáme," povzdechl si Kal.

Kal si nebyl jistý, jak dlouho šli. Mohla to být půlhodina nebo hodina, možná dvě. Když člověk absolvuje cestu do kopce, vždy se mu zdá, že jde již velmi dlouho. Jisté však je, že jakmile přešli přes malou mítinku, na její druhé straně se okolí náhle změnilo. Cesta se zcela ztratila. Kmeny stromů ztloustly, ale koruny s minimem listí kupodivu nesahaly do větší výše. Pokroucené stromy se nakláněly nad jejich hlavy a tvořily zdání, že po nich natahují své holé větve a chystají se je rozsápat. Tvořilo by to dojem strašidelného temného lesa nebýt toho, že les nebyl vůbec temný a u jejich nohou rostla vysoká svítivě zelená tráva. Všude, kam člověk došlápl, vyletěla z trávy hejna drobných mušek. Cosi tu zapáchalo.
Iks šel stále v čele a skopával cestou houby. Občas se ohlédl a zazubil se, když viděl, jak se ostatní bázlivě rozhlížejí.
"Nechtěl jste nám něco říct?" ozval se Valdor.
"Hm, já si rád pokecám, ale teď mě zrovna nic nenapadá," odpověděl Iks.
Kouzelník vydal poněkud podrážděné zakašlání. "Ehm. A co třeba pravidlo jedna?"
"No jó, to vypadá jako dobré téma k hovoru!" zasmál se Iks. Obrátil se k ostatním a vztyčil prst. "Pravidlo číslo jedna zní: Nikdy. Nespat. V noci."
Posluchači se na něj dívali trochu vykuleně.
"A to je vše?"
"Jaký to má smysl?"
"Je pro to prostý důvod," objasňoval Iks a tvářil se přitom nesmírně důležitě. "Devět z deseti nebezpečných zvířat, který tady žijou, jsou noční tvorové. Pokud člověk není ve střehu, něco ho dostane. Ale většina z nich se bojí ohně a navíc si na vás netroufnou, když budete stát, protože jste vyšší než voni." Iks, který zřejmě přijal úlohu toho, kdo tady velí, se obrátil a pokračoval v cestě. "Lidi jsou samozřejmě zvyklí spát v noci, a když neznají pravidlo jedna, udělají smrtelnou chybu," dokončil.

"Poslyšte, kam vy to vlastně dete?" zajímal se průvodce. "Měl jsem se zeptat dřív, ale předpokládal jsem, že na vrchol."
"No, asi," odpověděl Tim.
Iks se překvapeně otočil. "Asi?" divil se.
"No, my něco hledáme."
Iks pokýval hlavou a obrátil se zpět dopředu. "A co?"
"No, je to taková kytka."
Iks se zatvářil udiveně a pobaveně zároveň. Tim mu neviděl do obličeje, ale slyšel to v jeho hlase. "Vy jdete na Monhen kvůli kytce? Jste si jistí, že to za to stojí?"
"Když ona nikde jinde neroste," ohradil se Tim. "A my ji potřebujeme. Do lektvaru," dodal tajemně.
"Počkejte," zvolal polohlasem Iks a všichni se postupně zastavili. Sklonil se k zemi. "Jsou tady stopy. Jsou docela čerstvé. Vypadá to na vlky."
"Jsou blízko?" zeptal se vystrašeně Safró.
"To nevím."
Woem si dřepla a prsty rukou se dotkla země. Zavřela oči. Ostatní neměli ponětí, co dělá nebo jak to dělá, ale s očekáváním ji pozorovali. Chvíli setrvala nehybně, pak vstala. "Vpravo je nějaká smečka," špitla.
Všichni otočili hlavy doprava jako jeden muž. Kalovi přejel po zádech mráz. Vyschlými ústy těžce polkl.
"Nic nevidím," prohlásil Valdor.
Dívka vstala a podívala se taky.
"Nejsou vidět," konstatovala líbezným a nevzrušeným hlasem.
Iks ztišil hlas. "Doufám, že nás nezvětřili," zašeptal. "Měli bychom rychle jít dál." Ale zanedlouho se mu zase vrátila dobrá nálada a zašvitořil: "Nemusíme se ničeho bát, máme s sebou přece kouzelníka."
"Nemyslete si, že jsem všemocný," zabručel Valdor.
"Myslíte, že ucítili naši stopu?" ozval se Safró a tón jeho hlasu zněl víc zvídavě než vystrašeně.
"Nevím. Zatím je nevidím," odpověděl Iks.
Lidé při chůzi otáčeli hlavy střídavě doprava a dopředu, aby cestou nenarazili do stromu. Kal z nervozity zakopával o kořeny.
Woem se náhle ocitla vedle něj a zatahala ho za rukáv. "Počkejte," zašeptala.
"Máme počkat," předal Kal zprávu svému příteli jako tichou poštu.
Tim se ale chopil iniciativy a zakřičel: "Počkejte!"
Vpředu jdoucí členové výpravy se otočili.
"Co je?" ptal se Iks. "Měli bysme být potichu," dodal.
Woem si klekla na vlhkou zem a zaryla nehty do hlíny. Nasadila soustředěný výraz. Vítr jí odfoukával ofinu z čela a Kal si najednou všiml, že má na čele jednoduchý ornament zelené barvy. Kdyby se ho na to někdo ptal, popsal by ho nejspíše jako "zelená tečka a kolem toho takové zakroucené..." Měl dojem, že ho u ní už aspoň jednou zahlédl.
Woem se odlepila od země a vstala. "Sledují nás," prohlásila. "Už jsou docela blízko. Tamhle v tom křoví."
Kal sebou trhnul a ustoupil o pár kroků. Prohlížel křoví od nejbližšího, až kam dohlédl, ale nezahlédl ani jediné zvíře (nepočítaje všudypřítomné mouchy a komáry). Tráva a listí se ve větru vlnilo, takže nebylo snadné vlky najít.
Valdor vystoupil z řady. "Držte se vzadu. Já je zvládnu. Mám s tím zkušenosti."
"Có? To s nimi jako chcete bojovat hned teď?" ozval se vyděšený Kal.
"Lepší postavit se jim čelem a připravení, než aby na nás zaútočili zezadu."
Tim příteli položil ruku na rameno. "Neboj, Kale. To je skoro jako upíří psi, ne? Vlastně by měli být ještě slabší."
Kala to uklidnilo jen trochu. "Ale já nemám žádnou zbraň," naříkal.
Rozhlédl se a uvědomil si, že to vypadá, že má ze všech největší strach on. Dokonce ani Safró se nezdál tolik vyděšený. Snažil se přestat třást, aby nevypadal jako zbabělec.
Kouzelník se rozhlížel a pokoušel se smečku najít, avšak se stejným úspěchem jako Kal.
"Kde jsou?" zeptal se nakonec.
Woem se opět na chvíli snížila k zemi. Valdor ji pozoroval s nejistým očekáváním. Dívka se zakrátko napřímila, rozhlédla se a nakonec namířila prstem někam do dáli.
Valdor udělal pohyb, jako by vytahoval meč z pochvy, ale u pasu, a tedy ani v ruce, žádný neměl. Vytvořil si vlastní meč celý z magie. Nedal jí pevné skupenství, pouze tvar.
"Nemějte strach. Já je zvládnu," prohlásil. Ale Iks už byl v půli cesty na strom.
"Time, pomůžeš mi?"
"Pokusím se!" vykřikl Sylva, který už se svou malou kuší seděl připravený na větvi.
"Tebe jsem nemyslel," odpověděl trochu zaraženě Valdor. Ohlédl se. "Radši to schovej, ať někoho netrefíš."
Kouzelník si v levé ruce vytvořil fialovou magickou kouli. Na krátký okamžik se na ni zadíval, pak jí mrštil směrem, kterým mu dívka ukázala. Ozvalo se zavytí. Zvířata magie nezastrašila, spíš rozzuřila. Vyběhla z úkrytu a vrhla se k nim. Když si Kal uvědomil, co se děje, rozběhl se a začal se škrábat na strom za Timem.
Vlci zaútočili. Jeden se vynořil z trávy a skočil na kouzelníka. Ten se mu vyhnul a jeho útok odrazil úderem magického meče. Vlci se vyhrnuli odevšad. Valdor je zaháněl dlouhými ranami. Byl schopný jich zasáhnout i několik jednou ranou. Zvířatům se na těle objevovaly šrámy, ale ne tak hluboké, jako by byly způsobeny skutečným mečem.
Kal se krčil na stromě ztuhlý strachy a křečovitě se držel nějaké větve nebo Timovy ruky, nebyl si jistý. Oči měl otevřené, ale nebyl schopný vnímat, co se před ním děje. V uších mu znělo vrčení, kňučení a zvuky tlap udupávajících trávu.
Woem nevylezla na strom, ale zůstala přikrčená u země. Jeden vlk běžel směrem na ni. Tim něco vykřikl. Kousek před elementaristkou zvíře na místě zastavil zelený výhonek, který se mu omotal kolem tlapy. Safró po něm vyslal pár magických koulí. Zvíře zakňučelo a obrátilo se na útěk.
Jiného vlka připoutaly k zemi podobné výhonky, plazily se mu po těle a začaly mu svazovat hrdlo. Kouzelník mu neúmyslně zachránil život, když při svých ranách kromě jeho kůže přeřezal i výhonky.
Nejvíce zraněná zvířata kulhala pryč. Bez meškání se k nim připojil i zkrvavený zbytek smečky. Šelmy za sebou zanechávaly jen krvavé stopy v trávě.
A bylo po boji.
Z Kala spadlo napětí tak rychle, že ho málem strhlo s sebou do trávy. Uvědomil si, že se bázlivě tiskne k Timovi. Odklonil se a omluvně se na něj usmál. Dívka se narovnala. Ohlédla se a hledala Kala s Timem, aby se ujistila, že jsou v pořádku. Usmála se na ně.
Iks seskočil ze stromu. "Dobrá práce," pochválil kouzelníka. "Tohle tak umět! Už nikdy bych se nemusel na Monhenu bát."
"Jen si nemyslete, že je to tak jednoduché," zabručel Valdor. "Teď nebudu moci chvíli používat složitá kouzla."
Tim slezl a pomohl dolů Kalovi.
Raději se rychle vzdálili z místa bitvy.

-------------------------------------------------------------------------------
* To není výmysl ani žádná metafora. Kořeny skutečně dýchají.


Yone mi k této kapitole nakreslila ilustraci. OuO



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 KaThea KaThea | Web | 13. února 2012 v 23:55 | Reagovat

Tedy on ten strom těmi kořeny pod zemí asi moc kyslíku nezíská, ale fakt to tak je. 8“D
Mimochodem, mám ještě jednu poznámku ke větě: „Zdvíhaly se plíce lidí, zvířat i ptáků; stromy, keře i kořeny, to vše dýchalo.“ : D Plíce hmyzu se nezdvíhaly, hmyz totiž nemá plíce, dýchá vzdušnicemi. Případně některé larvy, které žijí ve vodě, dýchají žábrami napojenými na vzdušnice... A nebo zadečkem, střevem nebo čímsi, to jsem v hodinách biologie úplně nepochopila. X"D A ano, zajímá mě biologie, proto se tady o tom tak rozepisuju. xD Mě to... hrozně... fascinuje. 8“D
A chlorofyyyyyl... Nejdřív jsem to tam nechtěla takhle napsat, protože mě to vždycky rozesmálo a ona to měla být vážně míněná pasáž, ale nemohla jsem si pomoct. X“D Vám to asi nepřijde zábavné, takže to nevadí.

____________________________________
Tato kapitola se skládá převážně ze dvou věcí, které mi nejdou: z popisu a akční scény. Až jedno z toho budu umět, tak ji přepíšu. xD
Umím psát jen dva druhy popisů: 1) skoro žádný neboli odfláklý, 2) pochybné těžko srozumitelné cosi s podivnou metaforou v každé druhé větě. No nevím, co je horší. :“D
_________________________________
Bylo mi blbý to psát do článku. Tak si komentuju vlastní článek. XD Hohó, mám první komentář! XD Jen žertuji.

2 Yone Yone | Web | 14. února 2012 v 19:24 | Reagovat

[1]: Haha... a já už jsem se málem cítila zahanbeně, že už zase nemám první komentář. :>

Biologie je zajímaváá... jeden z předmětů, u kterých je mi líto, že je nemáme.
----
Skvělééé! Takhle kapitola byla hrozně zábavná (a dlouhá. :> Sice by mohla být delší, četlo se to jako nic, ale i tak, když jsem na začátku před čtením jen tak rolovala dolů, přišla mi dlouhá. Při čtení už tolik ne. X"D)
Mimochodem- někde na začátku máš: "Vy máte teoretický vlastnosti, já praktický." přišlo mi, že by lépe znělo "vědomosti" nebo "znolosti". Nejsem si tím jistá,a le fakt mi přijde, že vlastnosti se v takové souvislosti neříká...

Bylo mi hrozně líto Tima, jak mu Valdor řekl, že má radši schovat kuši. Chudák. Nejsmutnější věc v kapitole.. muselo mu to být hrozně líto. ;___;

Ale Přišlo mi roztomilé, jak se Kal snažil nevypadat jako zbabělec. X"D X"D

Co jsem to ještě chtěla říct... něco o tom, že je Iks hrozně skvělý. Jak kope do hub. XD A taky se mi mco líbí, jak je bezprostřední. Fakt miluju jeho dialogy s Valdorem. Jako Iks seskočil ze stromu. "Dobrá práce," pochválil kouzelníka. "Tohle tak umět! Už nikdy bych se nemusel na Monhenu bát."
"Jen si nemyslete, že je to tak jednoduché," zabručel Valdor. "Teď nebudu moci chvíli používat složitá kouzla."
Valdor je taky skvělý... hej, jak nebyla dlouho kapitola, úplně jsem zapomněla, jak moc mě to baví.
---
A to představování nahoře jsem náhodou pochopila. :la:

3 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 18. února 2012 v 13:44 | Reagovat

Achjooo.. Pro své dobro to nečtu. Chybí mi mezitím asi třicet kapitol. Ty tvoje kapitoly v rekonstrukci mě tak deprimujíííí. Já chci čííííst. *smutný výraz, protože smutný smajlík je aut XD*

4 KaThea KaThea | Web | 20. února 2012 v 0:38 | Reagovat

[2]: Můj komentář se nepočítá. :D
Nejen, že máš první komentář, ale taky jediný. xD Tedy z lidí, kteří to četli (já se nepočítám).

Mně přijde možná až moc dlouhá. :"D Tedy přijde mi, že se v ní toho stane moc... Je v ní smícháno několik scén.

Já tam vážně napsala "vlastnosti"?! o__o"o__o" Jak můžu udělat takový překlep?! Samozřejmě, že tam mělo být "znalosti". o__o" V sešitě to tak mám.

Coooo? :"DDD To mně ani nenapadlo, že by to mohlo být smutné. X"D A já myslím, že mu to zas tak líto nebylo... On přece nerad zabíjí. Kdyby někdo něco v tom smyslu řekl Valdorovi, tomu by to bylo hrozně líto, ale Timovi ne.

Jeho rozhovory s Valdorem teprv milovat budeš... V příští kapitole jsou ještě lepší. X"D (Nechtěla jsem tě ale moc navnadit, abys nebyla příliš netrpělivá... :"D Ups. Ale stejně... jsem o té kapitole neřekla ještě to nejlepší. :"D)

[3]: A já si myslela, že od tebe mít komentář nebudu, když to nemůžeš číst. xD
Já nevím, co mám psát první. :"D Yone chce 47. kapitolu, ty chceš 17... A obě chcete ještě Hagův příběh, že? xD No a jak si mám teď vybrat? xD Asi budu psát prostě to, na co budu mít náladu...

5 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 20. února 2012 v 15:09 | Reagovat

[4]: No, logicky, protože teď dostala 46, bych já měla dostat 17 jako první. XD
Ale máš pravdu, piš na co máš chuť. *death glare XD*

6 Yone Yone | Web | 20. února 2012 v 20:59 | Reagovat

[4]: Neeee! smazal se mi komentář! D8 D8 D8 a může za to můj tablet! D8 D8 (mám ho před sebou a omylem jsem nějak zalistovala historií takovým tím kolečkem co funguje jako lupa. (*facepalm* to tě asi nezajímá)

Já vím, že se tvůj komentář nwepočítá.

Myslela jsem si, že to bude něco takového, taky se mi podobné věci stávají. Většinou je ale odhalím, když předčítím příběh ségře.

Mě bylo líto, Sylva reagoval na něco, co bylo na Safróa...

Jééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé...
a kdy bude? OwO

(hmmm.. myslím, že zlatý střed je Hagův příběh, protože ten chceme obě. X"D)

7 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 20. února 2012 v 22:30 | Reagovat

Yone má pravdu.. Prostě piš Hagův příběh. XD

8 Yone Yone | Web | 2. března 2012 v 7:54 | Reagovat

Žiješ ještě? D8 D8 D8 To že dva týdny není kapitola a tak, to je v pohodě... ale... to že nikde nejsi mi radost nedělá. ;______; Máš hodně učení?

9 KaThea KaThea | Web | 2. března 2012 v 20:47 | Reagovat

[5]: Ale nová kapitola ze sešitu nebyla několik měsíců, zatímco 17. kapitola nebyla až tak dávno...

[6]: Já nikomu nepředčítám, takže to neodhalím. :"D Tvá ségra má kliku.

A to vadí? :"D To se stává, když se jmenují stejně... Safró mu říkám pouze já, všichni ostatní mu říkají Tim. Valdor mu nikdy neřekne Safró. A když mluvím pouze o Valdorovi a Safróovi, tak mu taky říkám Tim... Doufám, že tě to nemate, když mluvím nejdřív o Safróovi a pak začnu o Timovi (čímž myslím Tima Safróa). :"D

To nevím. :"D Až budu mít pocit, že je čas? :"D Až budu aspoň o kapitolu napřed? A nebo si dám termín do konce měsíce. :"D

[7]: Hagův příběh jsem tento týden psala nejvíc. :) Ale taky jsem psala Kopii (tu jsem vlastně psala minulý víkend...)

[8]: Jé, promiň. :( Nechtěla jsem ti dělat starosti. (Ale... vlastně mě trochu těší, že někomu není jedno, co se mnou je. :huggle:)
Měla jsem docela hodně učení, ale teď už je to v pohodě.

10 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 3. března 2012 v 21:37 | Reagovat

[9]: To je.. pravda. Dobře, vzdávám se. :"D

(Mně taky není jedno co s tebou jeeeee.)

11 ebik ebik | 20. března 2015 v 11:44 | Reagovat

Ahoj bude pokracovani 47 dilu

12 KaThea KaThea | 9. dubna 2015 v 22:28 | Reagovat

[11]: Tyjo on to fakt ještě někdo čte? o_o (Kdo jsi???)
(A to ti ve čtení nezabránilo, že 19. kapitola chybí? :"D Mimochodem už jsem ji přidala.)

No pravda je, že jsem už nepokračovala tři roky, ale v poslední době přemýšlím, že začnu zase psát. Možná 48. kapitola někdy přibude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama